Článek
Šest let jste tancovala akrobatický rokenrol. Hodila se vám taková taneční průprava pro některou z rolí?
V divadle a v muzikálu těch pohybových dovedností využiju. Obecně mi dal akrobatický rokenrol taneční všestrannost, takže pro mě není problémem jakýkoli styl, nedělá mi zatěžko se při něm uvolnit a využít různé akrobatické prvky.
Divadelní prkna si vás podmanila v pouhých patnácti letech, a to v Semaforu a hned v hlavní roli muzikálu Alenka a Alice a voda živá. K Alici jste se dostala přes casting?
Ano, to bylo vtipné, protože den před jeho konáním jsem dostala nějakou angínu, takže jsem nemohla přijít. I tak mě chtěli vidět, vyšli mi vstříc, sešli jsme se, já předvedla, co bylo třeba, zazpívala jsem a roli dostala.
Co pro vás znamenal zážitek účinkovat v kultovním divadle, kde v čele stojí osobnost, jako je Jiří Suchý?
Šlo o velkou příležitost, které si nesmírně vážím. Divadlo Semafor má nádhernou atmosféru, to představení mělo velkou sílu. Moc mě bavilo a užila jsem si to.
Od čtyř let jste hrála v reklamách. Která pro vás byla největší zábavou?
Možná ta pro Direct, kde jsme měli asi dvanáctikopečkovou zmrzlinu udělanou z marcipánu, a já si ji pak mohla celou sníst. To bylo super. Předminulý rok jsme točili pro Vodafone s hercem Tomášem Barešem, který mi hrál partnera, což byla taky velká legrace. Hezky jsme se doplňovali a celé to bylo vtipné, ale největším zážitkem je pro mě ta zmrzlina.
A co seriály? V Přístavu byla vaší ráznou maminkou Alžběta Stanková. Jak vzpomínáte na natáčení, kde hlavní roli hrála voda?
Krásné natáčení, opět velká zkušenost ve větší seriálové roli. Hodně mě naučila a seznámila jsem se se spoustou skvělých kolegů. Třeba právě Betka jako herecká maminka byla báječná. Řekla bych, že Přístav pro mě znamenal školu, ze které stále čerpám.
Role Johany ve vánočním filmu Přání k mání patří k vašim prvním velkým rolím. Nechyběly v ní ani akční scény. Šlo o náročné kousky?
Ano, Johana patří k větším filmovým postavám a o nejrůznější kousky nebyla nouze. Skákali jsme třeba z ruského kola. Všechno jsme zkoušeli jeden den, který tomu byl vyhrazený. Přiřadili mi kaskadérku, která za mě ten největší skok absolvovala. Ale jinak všechny ostatní akční scény jsem dělala já. Scéna s ruským kolem se točila dva a půl dne a skutečně šlo o hodně náročnou záležitost. Skákali jsme z něho, padali, lezli po něm, šplhali, byl to fakt neskutečný zážitek.
Vytvořili jste dvojku s Filipem Antoniem, který jde z role do role. Stali se z vás kamarádi, vídáte se?
Asi rok jsme se neviděli, ale kamarádi jsme, je skvělý, nadaný kolega, moc šikovný. Ty jo, chtělo by to zase se potkat, protože jsme si sedli.
Teď máte hlavní roli v seriálu ZOO na Primě, který se částečně natáčí v safari ve Dvoře Králové. Jaké to je být mezi zvířaty?
Skvělé. Kdy se mi poštěstí třeba krmit slona?! Čistit mu nohy rejžákem… Nebo teď jsme točili u žiraf, chodili přímo mezi nimi.
Nebála jste se?
Když člověk zjistí, co může v přítomnosti zvířat dělat a co ne, a drží se toho, tak není čeho se bát. Slon je velké zvíře, takže respekt mám, ale pak zjistíte, že vše probíhá v pohodě. Dohlíží na nás odborníci ze safari. Třeba kolega Šimon Bilina alias Haďák, který pečuje o hady a krokodýly, už absolvoval několik kurzů, přesně ví, jak se v blízkosti zvířat chovat.
Kvůli roli jste si nechala zesvětlit vlasy. V těch blonďatých působíte přirozeně. Necháte si novou barvu?
Ano. Dala jsem pryč i ofinu, z čehož jsem nadšená, připadám si bez ní o dost líp a myslím si, že mi víc vyniknou oči. Bála jsem se světlé barvy, že bude nepřirozená, ale teď myslím, že mi sedla hezky. Každý mi tu změnu chválí.
Ve videoklipu Co dělá princezna z roku 2016 máte dlouhé, vlnité, hodně světlé vlasy. Tmavly postupně?
Jako dítě jsem měla úplně blonďaté. Vypadala jsem jako andílek, jenže mi hodně tmavly, až do hnědé. A když si upletu dva copy a nechám si je přes noc, mám druhý den kudrnaté vlasy, což je vtipné.
Ten klip vznikl, když mi bylo dvanáct. Teď mi má po čase vyjít nová písnička s názvem Mě láká, kterou složil Josef Hejduk, je k ní natočený i videoklip v Rock Café. Pepa má kapelu Sharp Strumming, ta v něm také hraje.
V ZOO představuje vaši maminku Sabina Laurinová, říká se, že se vzájemně podobáte.
Určitě, porovnávaly jsme spolu dvě fotky, kde je Sabině asi jako mně, a opravdu jde o neskutečnou podobu. Tvrdí to i lidé ze štábu a kolegové, kteří ji znají dlouho. Říkají, že je to jako vidět Sabinu zamlada. Ale ještě častěji mi říkají, že se podobám Evě Vejmělkové.
V seriálu jezdíte po safari v takovém malém vozítku. Bylo to těžké? V době natáčení vám ještě nebylo osmnáct, takže šlo o jízdy po safari bez řidičáku…
(Směje se) Jo, šlo o jízdu bez řidičáku, absolvovala jsem asi dvě lekce na golfovém vozíku. Ono se to nezdá, jde sice jen o brzdu a plyn, ale když nemám řidičák, je docela složité se soustředit. Řídit, dojet přesně na značku, nepřejet kameramana a říkat text…
Už se mi stal karambol, kdy jsem měla ve velké rychlosti zahnout prudce doprava. Dvakrát se to povedlo a pak někoho napadlo, že by mi do cesty mohli dát chodce, který se vyhne. Já se lekla, že ho srazím, a najela do voliéry pelikánů. Až budu mít víc zkušeností, snad nervozita z řízení opadne.
Jak se dá skloubit natáčení, které často probíhá mimo Prahu, se studiem na Pražské konzervatoři?
Časově velmi obtížně, protože studium, které probíhá třeba třikrát čtyřikrát týdně od osmi do sedmi večer, není jednoduché. Někdy točím celý den nebo jedeme do Dvora Králové, a tím pádem ve škole moc nejsem. Naštěstí mi vyšli vstříc.
Mým hlavním oborem je studium herectví, tak musím být na všech jeho hodinách, pak natáčím třeba jen půl dne. Obecně mám teď málo volného času, takže pečlivě zvažuji, do čeho ho investuji.