Článek
Kolem vašeho účinkování ve hře vašeho manžela Václava Havla Odcházení se šíří mnoho polopravd a fám. Jak to tedy vlastně bylo? Jak hra vznikala a byla v ní od začátku pro vás plánována role?
Před několika lety mi můj muž řekl, že pro mě píše hru. Myslím, že to tak prezentoval i v médiích a ve své knize Prosím stručně. Aby měl klid na psaní, odjel na několik měsíců do USA. Zrušila jsem tady všechny závazky a nabídky na filmování a přes vážné zranění nohy, které jsem utrpěla při představení Chvíle pravdy na jevišti vinohradského divadla, jsem ho následovala. Byla jsem při vzniku hry, četla první verze, přinášela nápady, inspirace, společně jsme debatovali o názvu.
Po návratu projevilo zájem o nastudování hry několik divadel, mimo jiné i Divadlo na Vinohradech. Nakonec se Vašek rozhodl pro Národní divadlo.
Kladl si Václav Havel jako autor nějaké podmínky pro inscenování?
Pokud vím, pouze vyslovil svá přání. Záleželo mu na režii Davida Radoka a zprvu i na obsazení Honzy Třísky. O mém hostování si myslel, že je samozřejmostí, zejména když se krylo i s představou režiséra Davida Radoka. Dramatik si přece obvykle promítá své herce do postav, které píše. To je pochopitelné. Naopak, bylo by divné, kdyby tomu tak nebylo.
Proč jste se tedy role vzdala sama?
Šéf činohry ND Michal Dočekal dal režisérovi Radokovi, který si mě vyžádal do obsazení, jasně najevo, že se mnou nepočítá. S tím se ale nechtěl smířit můj manžel. Mně zase připadalo nedůstojné a trapné jakkoli se vměšovat nebo zasahovat do tohoto rozhodnutí. Zkrátka jsem došla k závěru, že už chci pracovat pouze v atmosféře, která je tvůrčí, inspirativní, a ne dusivá. Obávala jsem se taky, že by to mohlo, ačkoli se to zdá absurdní, ohrozit samotné inscenování Václavovy hry. Že by to prostě vzdal on. A to by byla škoda jak pro herce, tak pro diváky.
Původně se Odcházení mělo hrát na scéně "havlovského " Divadla Na zábradlí?
Ano mělo. A hlavní roli měl hrát Jiří Ornest, který má pro postavu Riegra, dle mého soudu, skvělé předpoklady: lehkost, humor, nadhled, noblesu a onu šarmantní zranitelnost starších mužů vůči něžnému pohlaví.
Proč tedy nakonec z jednání s Divadlem Na zábradlí sešlo?
To přesně nevím, jednání jsem se nezúčastňovala.
Není vám líto, že jste se vzdala role ve hře svého manžela?
Je. Protože hra Odcházení je krásná, jedinečná, nejlepší z toho, co Vašek napsal. Upřímně řečeno ta role není sice o mně, ale je pro mě. S Vaškem jsme moc stáli o to, abychom se propojili i v oblasti divadla, které oba milujeme. Navíc mě fascinovalo spojení Havel-Radok. Inscenace Davida Radoka jsem obdivovala a viděla vždycky několikrát. Myslím, že jeho to taky mrzelo.
Sledoval mou práci a moc se mu líbila například moje role Kathleen, kterou hraju ve Chvíli pravdy na Vinohradech. Už před lety jsme hovořili o jedné možnosti spolupráce, ale také z toho bohužel sešlo. Takže mě mrzí i to, že přijdu o práci s Davidem Radokem.
Bulvár spekuloval o tom, že překážkou vašeho účinkování v Národním divadle byl požadavek neúměrně vysokého honoráře z vaší strany. Co je na tom pravdy?
Není to pravda. Nikdo o tom nejednal ani se mnou, ani s agenturou Dilia, která mě zastupuje a sjednává standardní podmínky pro herce mé věkové kategorie, kvality a prodejnosti. Zatím s tím nikdo neměl problém. Z mé strany tedy jistě přehnané nároky nevzešly.
S hostováním Jana Třísky problémy nebudou?
To především není otázka pro mě. Jistě to souvisí s rozpočtem celého projektu a se vstřícností Národního divadla k jednotlivým hostujícím hercům, popřípadě s Honzovým reangažováním do ND. Ale, jak říkám, i když o tom vím hodně, nepřísluší mi to komentovat.
Jak bulvární spekulace kolem uvedení své hry snáší váš manžel?
Myslím, že ho to mrzí. Ale vyjádří se jistě v obsáhlejším rozhovoru sám. Nechci interpretovat jeho pocity a myšlenky.
V příští sezóně na vás - i po vzdání se role ve hře Odcházení - čekají ještě další herecké úkoly. Můžete o nich prozradit něco bližšího?
Od listopadu budu zkoušet v Divadle na Vinohradech roli Ljubov Raněvské v Čechovově Višňovém sadu v režii Vladimíra Morávka. Na tuto práci se připravuji už nyní. S uměleckým šéfem DNV Martinem Stropnickým jsme se domlouvali již před časem. Je to jedna z vysněných rolí hereček mého věku v jedné z nejlepších her 20. století a v jenom z nejlepších divadel u nás. Už se na ni moc těším.
Režisér Zdeněk Kaloč pro mě chystá adaptaci Dostojevskeho her s hlavní ženskou hrdinkou Nastasjou Filipovnou, a to tentokrát v Divadle Ungelt. Jsem v jednání i s jinými pražskými divadly. Kromě toho mám nabídky televizní a filmové. Ráda bych se totiž vrátila ke své profesi ve větší míře.
Čekala jste podobné problémy kolem vašeho návratu z pozice "první dámy" zpět na jeviště?
Při mém návratu loni na jeviště Divadla na Vinohradech žádné problémy nebyly. Všichni to brali tak, že se vracím zpět - domů. A pro mě to bylo skutečně tak, jako by těch deset let ani neuplynulo. Za to jsem Vinohradským vděčná. Je fakt, že role v manželově hře, napsaná pro mě, bude nakonec beze mě. Ale s jednou rolí můj herecký osud nestojí ani nepadá.