Článek
Nyní však literární historici zjistili, že Hardy tak originální nebyl - inspirací mu totiž byly zprávy z novin vycházejících v jeho rodném Dorsetu. O této skutečnosti napsal britský nedělník The Sunday Times a odvolal se přitom na nedávno objevený zápisník, jehož existenci Hardy po celou dobu svého života tajil.
Přál si, aby černý notes o 221 stranách po jeho smrti skončil v plamenech. Jeho druhá žena Florence ho však nezničila a uschovala, a tak zápisník může příští rok vyjít tiskem.
William Greenslade, profesor na Západoanglické univerzitě a vydavatel Hardyho zápisníku, se domnívá, že autora znepokojovala představa, že by se jeho čtenáři dozvěděli o tom, že své nejzajímavější náměty získal z místního tisku. "Ze zápisků čiší rozpaky, že spoléhal na tyto zdroje. To je také důvod, proč chtěl, aby byla kniha spálena," říká.
Poznámky psala i jeho manželka
Hardy si první poznámku zapsal v roce 1883 - byla, jako většina dalších, z let 1826-1830 z listu Dorset County Chronicle, tedy z doby, kdy byl v Británii citelný hospodářský úpadek. Hardy si do svého domu v Dorchesteru často z knihovny nosíval svazky starých novin a v nich pak čítal.
V notesu je však kromě spisovatelova rukopisu ještě písmo někoho jiného, jeho první manželky Emmy. Ta na přání svého chotě do zápisníku také opisovala různé zajímavé události a příběhy.
Mezi desítkami opsaných článků je i smrt koně, která je klíčová pro zápletku Tess z d´Urbervillů. Hardy si také zaznamenal z novin i prodej manželky. Vedle toho stojí tužkou psáno: "Použito ve Starostovi casterbridgeském".
Ze zápisků je tedy podle literárních vědců patrné, že spisovatel nechtěl, aby jeho romány byly čistou fikcí, ale částečně i dějinami společnosti. "Hardy se vždycky cítil lépe, když si pro svou práci našel historický materiál a ten dále upravoval. Staví ho to do role historika, který příběhy z novin používal pro svoje zápletky," vysvětluje Michael Millgate, Hardyův životopisec a profesor na univerzitě v Torontu.
Vědec však chápe spisovatelovo přání notes zničit. "Neviděl důvod, proč by o nich měl někomu říkat. Chtěl, aby lidé četli jeho romány, ne zápisky," dodává.