Článek
Co neobvyklého nabídne koncert na Sedmičce?
V první řadě je to po dlouhé době koncert v Praze! Koronapi...s nám zrušil spoustu akcí a jsme moc rádi, že můžeme zase hrát, navíc s kamarády z Líbeznic Kungpao Cowboys. A v neposlední řadě se kapela Green Monster vrátila do formátu tria a vystoupí s fungl novým bubeníkem Marcelem Sukem.
Co pro vás znamená Sedmička?
Můj první koncert v Praze, super klub, stovky skvělejch akcí, poblil jsem tam každej kout, vždyť to je let. A taky nejlepší zvuk a zvukař v Praze, skvělá organizátorka, usměvaví barmani, abych řekl pravdu, prostě domov.
Proč jste se zaměřili na psychobilly, a ne na rockabilly, které už v té době u nás mělo svou popularitu?
Já se na rockabilly zaměřil, ale neuměl jsem ho hrát. I když se mi všichni smáli, že nezpívám jako Elvis, že mečím jak koza, stejně jsem vydržel. Ale už tenkrát to znělo jinak. Že hrajeme psychobilly, jsme se dozvěděli až o léta později. Kvůli zavřeným hranicím před revolucí jsme se o tomto stylu dozvěděli se zpožděním. Když zahraješ rockabilly trochu jinak, už je to psychobilly. Rockabilly je styl z 50. let a kdo ho v současné době hraje, musí ctít tradice. Psychobilly vzniklo kolem roku 1977 jako rockabilly smíchané s punkem a nemá tvrdé mantinely.
Kdo vás zpočátku ovlivnil a čím?
Ve dvanácti mě maminka vzala na film Elvis Presley s Kurtem Russellem v hlavní roli, to byl rok 1981. Ve stejném roce jsme založili se spolužákem ze základky kapelu. V roce 1986 jsem poznal další příznivce rockabilly a začalo hraní s kontrabasem. Tato scéna v padesátých letech oplývala v USA spoustou bandů, které nám nebyly lhostejné. Doba pin-up's, koženejch bund a napomádovanejch floutků nás zasáhla naplno!
Není to trochu otrava držet se dvacet let stejného stylu?
To teda není! A žádných dvacet, já tak hraju přes třicet let. Otrava by byla měnit svůj styl podle toho, co zrovna frčí. A mou odpověď znáte: Never gonna change my style, buddy! Never! (Kámo, nikdy neměň svůj styl. Nikdy.)
Jak je těžké udržet kapelu tak dlouho funkční? Jak velkou energii to vyžaduje?
Kapela bez problémů neexistuje. Je to manželství. Buď zatneš zuby a tlačíš káru dál, nebo musíš z kola ven. Těch, co nevydrželi, bylo hodně, ale nazval bych to evolucí. Jinak je to pro mě práce na celej život. A nestěžuju si. Zatraceně, já to miluju.
Nejsou Čechy trochu malé pro stylově tak vyhraněnou kapelu, aby se uživila?
Čechy jsou malé, ale krásné. Jsem patriot a miluju je. My se s kapelou muzikou neživíme, jen si přilepšujeme. Hrajeme jen tak často, aby nás to nepřestalo bavit. Psychobilly nebylo, není a nebude komerční žánr. Tak hrajeme jen tam, kde nás chtějí.
Jak obtížné bylo prosadit se v zahraničí?
Je vždy obtížné být v cizině za hvězdu, konkurence je v Evropě veliká. Nikdo z české scény neprorazil mezi top 10.
A poslední otázka, kterou nemohu vynechat - jak se vám líbil film Bourák? Neměla tam spíš hrát nějaká tuzemská rockabilly /psychobilly parta?
Neviděl jsem ho, ale kdyby byla oslovena česká kapela, tak scéna půjde do kina automaticky i na premiéru.
Může se vám hodit na Zboží.cz: