Hlavní obsah

Grafičanka hraje a především tvoří

Právo, Jan Šída

Výstava Grafičanka 1972/2017 ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy, která trvá do 27. srpna, se ohlíží za čtyřicet pět let trvající kariérou skupiny špičkových českých grafiků. Pojmenování sdružení sice evokuje název pro dechovku, ovšem hudební láskou jeho členů je a vždycky byl swing.

Foto: Jan Šída, Právo

Grafičanka: zleva Jiří Anderle, kurátorka Blanka Stehlíková, Jiří Slíva a Vladimír Suchánek

Článek

Kapela vznikla vlastně náhodou. Malíř Kamil Lhoták pozval několik přátel, aby mu zpříjemnili vernisáž konanou v rámci oslavy jeho šedesátin hudební produkcí. Klasickou sestavu tvořili Jiří Anderle, Karel Demel, Jaroslav Hořánek, Jan A. Pacák, Jiří Slíva a kapelník Vladimír Suchánek plus sympatizanti výtvarníci Adolf Born, Albín Brunovský, Kamil Lhoták, Oldřich Kulhánek a dvorní fotograf Miroslav Hucek.

Spojení výtvarné tvorby a muziky je v tomto pojetí světovou raritou. Málokdy se totiž stane, aby se vystavující umělci sami postarali o hudební program vlastní vernisáže.

Foto: katalog výstavy

Na výstavě jsou k vidění i díla bývalého bubeníka skupiny Olympic J. A. Pacáka (W. A. Mozart, tlačený plech, 1970).

V prvním sále muzea visí Huckovy fotografie a díky tomu si návštěvník udělá představu o bohatém společenském životě skupiny. Leckoho možná překvapí, že si mohl Vladimír Suchánek bez skrupulí zajamovat na saxofon s Jitkou Molavcovou nebo že si celá kapela mohla v klidu zahrát na zasněženém, a hlavně liduprázdném Karlově mostě.

Ovšem jádro expozice samozřejmě tvoří grafické práce výše uvedených tvůrců. Vedle snově surrealistických vizí na barevných litografiích Vladimíra Suchánka a halucinogenních představ Jiřího Anderleho visí i jemně sarkastické humorné etudy Jiřího Slívy či svérázně pojaté lidové motivy v podání Jana A. Pacáka.

Mistři kompozice i barev Kamil Lhoták a Adolf Born rozehrávají na svých obrazech vize vlastního fantazijního mikrokosmu, zatímco abstrakce Jaroslava Hořánka připomínají modernistické kubistické konstrukce.

Výstava Grafičanky v podstatě mapuje různé směry, kterými se může grafická tvorba ubírat. Každý z vystavujících tvůrců totiž reprezentuje naprosto originální rukopis, který je nezaměnitelný, a přistupuje k danému tématu ze svého úhlu pohledu.

Výběr článků

Načítám