Článek
Od února příštího roku bude s malými obměnami celá expozice reprízovaná na Pražském hradě.
Sobotní zahájení výstavy v USA se má zúčastnit prezident Václav Klaus a páteční tiskové konference kardinál Miloslav Vlk. Pražský hrad je spolupořadatelem celé akce a Vlk se výrazně zasloužil o to, aby se z českých církevních sbírek dostaly do New Yorku nejhodnotnější umělecké poklady.
"Kdyby nebylo vstřícnosti kardinála, výstava by se zřejmě neuskutečnila. Vedle pražského arcibiskupství s námi ochotně spolupracovala i všechna biskupství," řekl jeden z kurátorů projektu Jiří Fajt, bývalý ředitel staré sbírky Národní galerie, nyní působící jako hostující profesor dějin umění na univerzitě v Berlíně.
Klíčovou osobností je císař Karel IV.
Nepochopitelný nezájem o americkou výstavu projevila Národní galerie v Praze, vlastnící jednu z nejbohatších kolekcí české gotiky. Do Metropolitního muzea zapůjčila ze svého majetku pouhé čtyři exponáty.
Na oplátku i za tuto zápůjčku Američané v Anežském klášteře vystaví od 1. listopadu 2005 do 21. května 2006 čtyři díla francouzské gotiky: dvě řezby ze slonoviny, list z iluminovaného rukopisu z doby Karla V. a mramorovou sochu trůnící P. Marie - vše ze sbírek newyorského Metropolitního muzea.
O koncepci newyorské výstavy řekl Jiří Fajt Právu. "Klíčovou osobou je Karel IV., který velmi dbal o uměleckou reprezentaci, a zasadil se tak o vznik nového uměleckého projevu - císařského stylu. Praha třetí čtvrtiny 14. století se v Karlových rukou proměnila v jedno z nejživějších evropských měst a přitahovala pozornost mnoha stavitelů, malířů, sochařů, zlatníků a uměleckých řemeslníků. Karel byl císařem a klíčová místa ve Svaté říši římské obsadil svými lidmi, kteří se poté stávali prostředníky pro šíření karlovského umění v celé střední Evropě."
Výstava má tak novou koncepci. Ukazuje Prahu jako evropské centrum umění, které díky Karlu IV. vyzařovalo tvůrčí energii do okolních zemí. Situace se dosti změnila za vlády Václava IV., jenž se více stáhl do sebe a od monumentální reprezentace programově přešel ke komorní umělecké tvorbě.
Ovšem i tehdy Čechy oslňovaly vytříbenými díly tzv. krásného stylu, která náleží mezi nejcennější poklady gotiky na přelomu 14. a 15. století.
Maďaři chystají konkurenční projekt
Po vypuknutí husitských válek většina umělců Prahu opustila a našla uplatnění v okolních zemích, mj. i na uherském dvoře Zikmunda Lucemburského. Iniciativa Američanů probudila k aktivitě také Maďarsko a Lucembursko - oba státy chystají na příští rok obrovskou výstavu o Zikmundovi Lucemburském (1368-1437).
Nejmladší syn Karla IV. byl ve své době považován za přední osobnost evropských dějin a expozice v Budapešti a Luxemburgu ho má představit jako mecenáše umění pozdní gotiky a renesance. Přípravy jsou velkolepé. Na výstavě má být 350 exponátů a Maďaři se netají tím, že jejich akce, jež začne v březnu příštího roku, má být konkurencí pro výstavu o Karlovi IV. a jeho synech, která bude po premiéře v New Yorku od 16. února do 21. května 2006 přesunuta na Pražský hrad pod názvem Karel IV. - císař z Boží milosti.
Výběr nejcennějších exponátů v New Yorku
Kaufmannovo Ukřižování z Berlína, Smrt P. Marie z Košátek, dvě desky od mistra Theodorika z hradu Karlštejna, Svatovítská madona z Prahy, dvě hlavní scény z Rajhradského oltáře z Prahy a z Brna, Madona z Bonnu, Václavův iluminovaný rukopis Willehalm z Vídně, Zikmundův portrét z Budyšína, Pieta z Baden-Baden z muzea v Berlíně, relikviáře z pokladnice katedrály sv. Víta, sochy Svatopetrského portálu z německého Kolína nad Rýnem, parléřovská ženská konzola z Kolína nad Rýnem.
Milovníky gotiky tak čekají v příštím roce hody. Pokud navštíví obě výstavy v Praze a Budapešti - Luxemburgu, mohou obdivovat přes pět set nejcennějších pokladů, které vznikly v uměleckých dílnách střední Evropy v letech 1347-1437. Poslední taková obrovská výstava s názvem Parléřové a krásný styl - evropské umění za vlády Lucemburků se uskutečnila před více než čtvrt stoletím v německém Kolíně nad Rýnem.
