Článek
Jako by veškeré profesionální nápady a nadšení pro věc byly využity při stavbě velkolepého pódia s moly až na druhou stranu haly a projekčními plochami i nad nimi. A také na kanonády konfet, rachejtlí, létající talíř v úvodu či přítomnost symfonického orchestru v patře nad scénou. Vizuální stránka vystoupení byla povznášející, dechberoucí, vpravdě světová.
Sám protagonista však svou přípravu na první koncert odflákl. Na pódiu se choval jako provinční bavič, který bůhvíproč činí ze svých nedostatků pozitiva. Tvářit se pak, že je to vlastně jenom legrace a rozmar slavné osobnosti, pro něj bylo při takové nepřipravenosti jediné východisko.
Leoš Mareš a Marek Ztracený dalo písničku Ztrácíš.
Jistě, jen naivka by od Mareše očekával pěvecké výkony. Od těch se už distancoval, aby rozptýlil lehce rozšířený dojem některých svých fanoušků, že je zpěvák. Stačilo nicméně jím dvakrát zabroukané „la la la“ v písni s Helenou Zeťovou a bylo po kráse zpěvaččiny chvíle.
Mareš není ani raper, je moderátor. Jeho mluvené pasáže v písních postrádají dynamiku, barvu, jistotu, překvapení, nese je nevýrazným hlasem a texty mají úroveň práce studenta gymnázia. Přesto na pódiu pobýval i v okamžicích, kdy by bylo lepší, kdyby u výkonů svých hostů nebyl. Nejmarkantnější to bylo v již zmíněné spolupráci se Zeťovou, také v hitu Ztrácíš s Markem Ztraceným.
Kdyby chtěl Mareš učinit z koncertu nezapomenutelný zážitek, naučil by se na klavír víc než jen pár tónů. Pokud by to udělal, příjemně by překvapil, jeho osobnostní velikost by narostla. On ale zabrnkal mizerné začátečnické cvičení, jak se obecně očekávalo. Demonstroval, že to, co zrovna dělá, neumí, respektive nemá naučené.
Leoš Mareš a jeho host Tereza Kerndlová.
Mohl také potlačit potřebu prozrazovat tajemství a před odhalením symfonického orchestru neopakovat, že to, co se bude za chvíli dít, by chtěl vidět, leč neuvidí, protože se jde převlékat. Pointa jinak dobře vymyšleného okamžiku by byla silnější. Skuteční profesionálové ostatně na pódiu dokola nevykřikují, že se jdou převléknout, protože převlek je součástí nové etapy show, která má překvapit a zaujmout.
Profesionálové ani nepovykují na členy technického týmu během vystoupení jménem. A upřímně řečeno, ptát se během písně, jak hrají naši hokejisté s Lotyšskem, nedosahuje ani úrovně školní besídky. Leda by to byl fór…
Pódium bylo monstrózní.
Do noty nehrál Marešovi ani mizerný zvuk vystoupení. On sám nebyl občas slyšet, protože jeho mikrofon byl zrovna nečekaně vypnutý nebo stažený.
Kdyby se nejpopulárnější český moderátor na čtvrteční koncert důsledně připravil, mohla to být show mimořádných parametrů. Takhle byla mimořádná jen vizuálně, což je škoda. To i při respektování skutečnosti, že byla jeho a on si v ní mohl dělat, co chtěl.
Nejsmutnější by nicméně bylo, kdyby to, co Mareš na pódiu předvedl, bylo jeho poctivě připravené maximum.
| Může se vám hodit na Zboží.cz : |
| Dvanáctpomalých pětrychlých jednanová - Leoš Mareš [CD] |