Hlavní obsah

Glosa: Národní galerie opět zpívá svůj evergreen o statutu

V červenci 2021 jsem v téhle rubrice napsal: „Za celou polistopadovou dobu nenastalo kolem Národní galerie Praha (NGP) období, kdy by nastal klid a panoval konsensus ohledně směřování této instituce.“ Ta slova nadále platí. Bohužel. Uplynulé týdny to demonstrovaly.

Foto: Vít Šimámek, ČTK

Z výstavy Na led! Hokej a bruslení v obrazech

Článek

Když byla minulý měsíc publikována mizerně formulovaná petice proti Národní galerii, AVU a Ceně Jindřicha Chalupeckého, byl to pro všechny tři instituce téměř dar z nebes. Každá z těchto institucí, existujících z veřejných peněz, má své reálné problémy, o nichž by stálo za to vést věcnou a nekamarádsky ostrou diskusi.

K té však zmíněná petice vést nemohla. Byla emocionálním výlevem a pro dotčené instituce nebyl problém se s ní vypořádat.

Ostatně dnes už si na petici málokdo vzpomene, leda tak podivíni mého typu, kteří desítky let sledují tuzemský kulturní provoz. Národní galerii petice dokonce velmi dobře posloužila k tomu, aby vzruch v mediálním mainstreamu odvedl pozornost od jiné události, totiž od rozkolu, který nastal mezi vedením NGP a částí odborné veřejnosti.

Foto: Petr Hloušek, Novinky

Alicja Knast, Národní galerie Praha

Konkrétně: počátkem června rezignovali odborníci a odbornice z několika rad a komisí galerie. Stěžovali si na mizernou komunikaci s vedením NGP a bezprostředním podnětem jim bylo odvolání vedoucího odboru pro vědu a výzkum Martina Musílka. Protože věda a výzkum jsou jedním z kamenů existence NGP, nešlo o maličkost. I když je to pod rozlišovací schopností „běžné“ veřejnosti.

Na výtvarném internetovém portálu Artalk pak publikoval první červencový den kritický text o nynějším fungování NGP Jan Dienstbier, vědecký pracovník na Ústavu dějin umění AV ČR a redaktor časopisu Umění. Minulý týden vedení galerie na Artalku zveřejnilo reakci „na mnoho nepřesných informací“ v Dienstbierově komentáři.

Coby pamětníkovi se mi při odpovědi vedení NGP, kterou podepsala tisková mluvčí Jana Holcová, vybavily reakce, kdy galerii šéfoval Milan Knížák. Tehdy veškerou kritiku smetl tím, že naplňuje statut; nynější ředitelka Alicja Knast argumentuje v podstatě stejně: Já nic, já statut. A jestliže něco nefunguje, jsem v tom nevinně – nemám dost peněz. I tak dokážu divy, dělám to prostě dobře.

„Uveďme i čísla: v loňském roce naše expozice a výstavy navštívilo více než 430 000 lidí, což je o 15 procent více než v roce 2022,“ píše v nynější odpovědi NGP. Jenže: roku 2019 se do galerie vypravilo 663 tisíc lidí.

Právě i taková fakta vypovídají o současném stavu Národní galerie.

Generační válka, oprávněná kritika drog a dekolonizační žirafy? Spor umělců pokračuje

Kultura

FOTO: Hrdinové? Sexuální idolové? Na led! Národní galerie láká na hokej v obrazech

Kultura
Související témata:

Výběr článků

Načítám