GLOSA: Mizerná petice, snadná obrana proti ní. Ale co fakta?

Kauza Kasáren Karlín je v principu příkladem vyhnívání problému, který prostě jednoho dne rupne. Petice proti výtvarným institucím je v principu rovněž šlendrián: napsaná je mizerně, s fakty pracuje zkratkovitě, honí příliš zajíců. Petice je přece nejúčinnější, když je vedena proti nebo ve prospěch jedné konkrétní věci, ne celého trsu témat.

Podiv vzbudilo to, kdo všechno petici podepsal, média si vychutnula zejména to, že se na jedné lodi ocitli Milan Knížák a David Černý, kteří si léta nemohli přijít na jméno.

Připusťme, že ti dva se prostě mohou sejít v názoru na to, jak jmenované instituce nyní fungují, protože se oba na výtvarné scéně pohybují a přirozeně k nim přicházejí informace o poměrech v NG či na AVU. Ale petici podepsalo mnoho těch, u nichž by se daly vsadit boty, že o tamní reálné situaci nevědí prakticky nic.

Dotčené instituce vzápětí zareagovaly. To, co tvrdila ledabyle sepsaná petice, smetly se stolu. Veřejnost ujistily, že to dělají dobře, že za peticí stojí osobní zájmy, ublíženosti a averze. Současně NG, AVU i CJCH vyhlašují, že jsou otevřeny diskusi. Dobře vědí, že k žádné informované a smysluplné diskusi nedojde. Aby k ní došlo, musela by nejprve být známa fakta. A těch se zoufale nedostává.

Nedostává se jich proto, že neexistuje nestranná analytická kulturní žurnalistika. Taková, která by vytrvale a nejspíš i proti vůli oslovených institucí zjišťovala fakta o jejich provozu a kvalitě.

Na něco takového nemají tuzemská média kapitál a vlastně ani chuť – není to takzvaně sexy téma. Právě: nestranné analytické texty o poměrech v NG či na AVU by možná nebyly zajímavé ani pro leckteré signatáře nynější petice.

Fakta přestala být ve věcech politických, veřejných či kulturních nosná. Podstatná je příslušnost k tomu či onomu táboru čili ke smečce. O problému nemusím vědět skoro nic, ale musím mít názor a schopnost nacítit se. Pak vypadám jako ten, kdo ví, o co běží, a komu na věci záleží. A přesně takhle nynější debata vzedmutá peticí Barbory Šlapetové vyhlíží.