Článek
Za chvíli za ním přišli jeho hosté, aby se rozloučili s diváky. Markéta Konvičková, se kterou si mimo jiné vystřihl duet Běž za svou láskou, Marek Ztracený, jenž ho doprovodil na piano v nové písni Ta pravá, Leoš Mareš, který cosi povídal do jeho verze písně Být stále mlád, Ewa Farna, s níž zapěl v duetu Čau lásko, přetextovaném jako Čau mládí, i Michal David, se kterým si rovněž zazpíval duet.
Loučit se začali i muzikanti, Gottovi přišli poděkovat lidé s květinami a vedle něho na pódiu stály jeho usměvavé dcery Charlotte Ella, která v programu zazpívala také jednu píseň, a Nelly Sofie.
Jemu se ale ze scény nechtělo. Brzy přidal další skladbu, a když se muzikanti z jeho doprovodné kapely zase začali s diváky loučit, poslal je ještě k nástrojům, aby za jejich doprovodu zazpíval další dvě písničky.
V tu chvíli byli všichni v hale dojatí. Přestože Gott během večera leckdy nezpíval tak dobře a jistě jako v minulosti, své publikum takříkajíc dostal. Jeho výkon byl oddaný a jeho odhodlání, pokora a láska k hudbě příkladné. I po třetím přídavku to vypadalo, jako by na pódiu rád postál ještě několik desítek minut a zpíval dál. Muž zrozený pro zpěv a slávu.
V jednu chvíli si klekl na koleno, aby si ze země podal květiny, které mu fanynky během koncertu věnovaly. Trochu při tom ztratil balanc, ale s úsměvem se nakonec zvedl a jeho oči zářily štěstím.
Když pak z pódia hovořil o dalším koncertu v O2 areně, bylo to tak upřímné, že o jeho konání asi nelze pochybovat. Však bude Gottovi za rok osmdesát, a to je k něčemu takovému pádný důvod.
Byl to silný i trochu dojemný večer s emotivním koncem. Večer, na kterém stálo za to být.