Článek
Jeho kouzla spočívala v tom, že se vždy dokázal na divadlo dívat tak, jak by to nikoho jiného nenapadlo. Jen v jeho hlavě se mohl zrodit nápad převrátit Hamleta, „tragédii přímo masakrickou, gatkozní a odstrašující, přímo varující mrtvolarium“, v nesmírně zábavného Haprdánse a sehrát ho jako kuchyňskou revue s cedníkem, lžícemi a paličkou na maso. A to tak, že v tom byl celý Shakespearův svět.
Ivan Vyskočil byl jedním z nejchytřejších a nejvzdělanějších lidí, které jsem na své životní cestě za divadlem potkala. Milovala jsem jeho semináře na Jiráskově Hronově i společné obědy, kdy vyžadoval, abychom si všichni u stolu dali totéž, jinak že bude uveden do chaosu ze špatné volby.
Potkávali jsme se jeden čas pravidelně na cestě na DAMU. Skoro vždy stál na jednom místě, před výkladem antikvariátu ve Valentinské ulici. Ovšem potkat Ivana Vyskočila znamenalo strávit s ním několik desítek minut zaujatým hovorem, z něhož bylo člověku líto odejít s banální výmluvou, že na vás čekají studenti. I když tento důvod vždy respektoval.
Na něho čekali studenti vždy s velkou dychtivostí. A stejně jako poučitelný bohatýr Ivan vůči dědečkovi Hříbečkovi, i oni byli ochotní se mu poklonit a uznat svou medvědí nevědomost. Jen on je dokázal na hodinách svého dialogického jednání přinutit otevřít se a nahý, neukrytý za postavu naslouchat svému vnitřnímu hlasu, který v něm rozžehne „jiskru boží“ a dovede ho k sobě samému.
Kouzelný dědeček Ivan Vyskočil znal tajemství divadla.
Zemřel spisovatel a herec Ivan Vyskočil
Divadelní ceny Thálie získali Vyskočil, Karlík či Štěpánková
