GLOSA: Designblok vyrostl v přehlídku, která spolehlivě odbourala blok z designu

Jana Zielinski prozradila, že když pořádali první ročník, museli všude vysvětlovat, co že to ten design vlastně je. Podařilo se jim tehdy dát dohromady čtrnáct pionýrů, kteří hrdě světu ukázali TEN DESIGN.

Od té doby uplynulo hodně vody, měnili se ministři kultury, přicházely krize a na postech klíčových firem se točili umělečtí ředitelé, občas i ředitelky. S designem se najednou roztrhl pytel, tak zprofanované slovo se z něj stalo: firmy designovaly projekty, umělci designovali výstavy, rodiny si designovaly životní priority, pekaři designovali rohlíky a až příliš mnoho lidí prodávalo cosi designového s příběhem.

Jana Zielinski s Jiřím Mackem ale vytrvale šli za svým snem. Chtěli do Česka každý rok dostávat světové autory a ikonické značky. Zároveň podporovali klubající se semínka na tuzemské scéně, jimž dosud dávají velkorysý prostor. Mimochodem prostor: Designblok během let otevřel výjimečná místa, dílem zapomenutá, dílem čekající na opětovnou slávu.

Letos se festival konal ve třech hlavních lokacích, dohromady 230 autorů a značek, poprvé jím ožil Veletržní palác a po mnoha letech se vrátil na Pražský hrad, kde pokračují dvě skvělé expozice ještě do 15. října. Obě mohu vřele doporučit: u Míčovny se otevřel smysly šálící Cosmos, v Míčovně uvidíte Made by Fire.

Designblok udělal ohromný kus práce pro celou designérko-umělecko-průmyslovo-studentskou scénu. Představuje každoroční příležitost pro spoustu mimořádně talentovaných lidí. A i když byly některé ročníky slabší, v souhrnu si drží vysokou úroveň, protože veřejnosti nenabízí jen ucelený obrázek toho, co stojí za pozornost, ale zdůrazňuje, že design nerovná se nedostižný luxus. Design je myšlenka, která dokáže zkvalitnit život a zlepšit svět.

Jak mi řekl matador oboru, profesor na UMPRUM Michal Froněk: „Jsem optimista, a přitom vidím, kolik práce je ještě před námi. Navrhování je nekončící hra. Jsem moc rád, že to nejmladší generaci tak moc baví.“

Jsem také optimistka. Designblok mě opakovaně přesvědčuje, že jestli se někdo umí dívat za roh toho největšího rohu, kterému říkáme budoucnost, pak jsou to vedle vizionářů a vědců právě designéři.