Článek
Životopisné snímky, které spolurežírují samotné hvězdy, mají tu výhodu, že se divák skutečně nezkresleně dozví, co si daný umělec myslí, jenže jde o dvousečnou zbraň. Film, nad kterým má dohled jeho objekt, nemá nárok na objektivitu.
Ve filmu Freedom mluví samotný Michael, ale také Nile Rodgers, Stevie Wonder nebo Mary J. Blige a Kate Moss. Zpěvák tvrdil, že kvality jeho skladeb z 80. let někdy lidé nedoceňovali kvůli jeho excentrické homosexuální image. A to hodně vadilo, myslel si o sobě (oprávněně), že je dobrý skladatel. „Ta myšlenka, že si toho lidé nevšimnou jen proto, že nosím legrační šortky, je, když tak vzpomínám, pořád udivující.“
George Michael špatně snášel slávu. Jak říká, toužil být odmalička „slavný, milovaný a uznávaný“, jenže později pochopil, že si nadělal problémy. „Jestliže jsem hledal štěstí, tak tohle byla špatná cesta,“ řekl už jako zralý muž.
„Strašně jsem trpěl nejistotou ohledně toho, jak vypadám. Souvisí to s mou rodinnou, kde jakákoliv namyšlenost byla považována za velký hřích.“
George Michael
Michael prorazil v čistě popové dvojici Wham!, ale ve skutečnosti chtěl dělat soul. Jeho kariéra by se dala v nadsázce nazvat „obrácený crossover“, už jako dospělý přešel do R, většina zpěváků to má spíš opačně.
Muselo ho hodně ranit, když umělci černé pleti kritizovali jeho úspěch. Dostal totiž dvě American Music Awards v kategorii Soul/R Tradičně tam vyhrávali černoši, kteří zase nevyhrávali v pop kategorii.
„Chápu, jak to mysleli. Chápal jsem to i tenkrát,” podotkl, ale připadalo mu smutné, že společné nahrávání bílých a černých vnímali jako zradu. „Nemyslím, že v tom, co dělám, je nějaký pokus ukrást černochům jejich dědictví, jde jen o to, že se snažím dělat dobrou hudbu.“
