Článek
Režisérka vybrala šest protagonistů, kterým se snaží během jednoho roku dostat pod kůži. Je to trojice žen a trojice mužů a nutno dodat, že v režisérčině „laboratoři“ uvízla pestrá skupina hrdinů.
Nevyhýbají se otázkám na tělo a otevřeně odhalují své milostné zkušenosti, rodinná traumata, prohry, zoufalství – i pocit rezignace, že už nikoho nehledají a nechávají všemu volný průběh. Jana Počtová si na ně „za odměnu“ vymýšlí nejrůznější pokusy s netradičními seznamkami, které generují vtipné momenty.
Cenzury nebylo mnoho
Věřím, že cenzury nebylo mnoho, za což dík, protože některé scény jsou silné a emocionálně hutné. Dokument obnažuje základní pochybnosti, zda partnerství může být vůbec šťastné, jestli to není jen patetický nános z pohádek; zdůrazňuje potřebu nenechat se omezovat a být svůj, přesto kameře neunikne podvědomá touha toho prince a princeznu vedle sebe mít. Protože ve dvou se to lépe táhne, což úderně rozbíjí památná věta třiatřicetileté Zuzany: Patriarchát skončil, jen muži to ještě nevědí.
Generace singles je svěžím dílem, které má spád, a i když se zabývá poměrně vážným tématem, odlehčuje jej přirozený humor. Trochu škoda, že zábavná dynamika filmu spíše klouže po povrchu a nenechává více rozehrát komplexnější pohled.
A na závěr zajímavá statistika: ve věku od 25 až 39 let žije jako singles 29 % mužů a 20 % žen, čtvrtina singles si život bez partnera zvolila sama, 60 procent však přiznává, že jim tato situace nevyhovuje, dnes se rozvádí každé druhé manželství a v roce 2010 podíl dětí narozených mimo manželství poprvé přesáhl 40 procent.