Článek
Královské příjmy ale nejdou do kapsy této rozmarné kočky, ale jejího duchovního otce, kreslíře Jima Davise. Garfield se narodil už před 26 lety, v červnu roku 1978. "Jsem sám z 30 procent Garfield. Neběhám, miluju lasagne a rád odpočívám," tvrdí tvůrce o podobnosti se svým dítkem.
Garfield má přes svůj věk jednu výhodu, nestárne a ani jeho popularita neklesá. Stal se ikonou západní kultury, jako je jí třeba Mc Donald. "On je milován lidmi všeho věku. Je velmi fyzické zvíře a děti jej za to milují. Náctiletí se ztotožňují s jeho odporem proti autoritě a s tím, že je vždy sám sebou," vysvětluje otec kreslené kočky. A dospělí? "Těm se zase líbí, že prozrazuje naše slabůstky jako je přejídání, nadměrné spaní a nedostatek motivace.
Garfieldovo impérium
Kouzlo tohoto kocoura spočívá v jeho neurózách i neodolatelně cynických úšklebcích. Je roztomilý i směšný a k tomu všemu má autoritu. Davis dokázal, že dnes si Garfielda přivlastnili i ti, co doma nezakopávají ani o kočku ani jiné domácí zvíře, nebo i tací, kteří kočičímu světu nemohou přijít na chuť.
Jen tři roky po zrození Garfielda už Davis založil firmu Paws, která se zabývala prodejem práv na Garfielda a s ním související produkty. Jméno a obraz tohoto kocoura se rychle rozšířily, Garfield si vybudoval impérium, které neomezují žádné hranice či mezistátní dohody. Například v Malajsii v Kuala Lumpur najdete Garfield Pizza Café, na Garfieldových výherních automatech můžete prohrát či vyhrát v casinech v americké Nevadě.
Garfieldovi přátelé
Mezi lidmi zlidověly slavné garfieldovské hlášky, jako třeba: "Raději se budu rochnit jako prase, než abych pracoval."
Garfield má nade všechno rád sebe, tedy jedině pokud nemá zrovna hlad. Postupem doby dostal komiksový kocour i některé věrné druhy, ačkoliv o přátelích lze mluvit jen s nadsázkou. Například pes Odie, kterou Garfield často využívá i zneužívá nebo slušně vychovaný plyšový medvídek Pooky.
V sobotu vám deník Právo přinese celou stranu věnovanou kocouru Garfieldovi.
