Článek
Ředitel staré sbírky pražské Národní galerie (NG) Vít Vlnas k tomu pro Právo uvedl: „V této chvíli to nevíme přesně, nemáme právní rozbor návrhu zákona, ve kterém je speciálně tato část uvedena poměrně vágně. Asi by ale šlo pouze o zlomek uměleckých děl. My jsme totiž církvím naprostou většinu obrazů a soch už vrátili během posledních dvaceti let.“
O některá umělecká díla však vedla Národní galerie soudní spor s církvemi. Šlo zejména o Vyšebrodský oltář, nejslavnější dílo českého gotického umění poloviny 14. století, které je pro pražskou Národní galerii něco jako Mona Lisa pro pařížský Louvre.
V ohrožení je i Šternberský palác
Projednávání sporu se táhlo osm let a v listopadu roku 2000 Obvodní soud pro Prahu 1 na základě závazného rozsudku Nejvyššího soudu rozhodl, že cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě (podle restitučních zákonů z 90. let) nemá nárok na vrácení tohoto unikátu, protože by se tím prolomila časová hranice daná únorem 1948. Vyšebrodský oltář byl totiž uložen ve Státní sbírce starého umění v Praze od dubna 1938.
Ovšem nejen dílo Vyšebrodského mistra by se mohlo stát novým restitučním nárokem. Není totiž vyloučeno, že by Národní galerie přišla například o Šternberský palác, kde jsou umístěny sbírky evropského umění. O ten by totiž mělo zájem pražské arcibiskupství. „Pokud by se nová restituce podle nového zákona týkala takových děl, jako je právě Vyšebrodský oltář, nebo i některých budov, měl by se stát postarat o to, aby za něj byla církvi vyplacena odpovídající finanční náhrada, tak jako je tomu v případě nevydaného nemovitého majetku. V těch obrovských miliardových částkách by to nebyla nijak ohromující suma,“ dodal Vlnas.
Vyšebrodský oltář je pro pražskou Národní galerii něco jako Mona Lisa pro pařížský Louvre
Podle jeho slov jsou vztahy mezi církví a galerií velmi korektní. Řada římskokatolických farností má ve stálé sbírce české gotiky a baroka v Národní galerii vystavena svá díla jako dlouhodobé zápůjčky.
„Jde o vzácná díla a existuje mezi námi seriózní dohoda výhodná pro obě strany. My můžeme tato díla nabídnout našim divákům a církevní instituce vědí, že galerie se o tato díla stará a chrání je, že jsou v klimatizovaných prostorech a pod trvalým dohledem restaurátorů,“ řekl k tomu Vlnas.
Ředitel staré sbírky pražské Národní galerie ještě doplnil, že se galerie snaží významná díla systematicky vykupovat. „Takto jsme třeba od římskokatolické církve vykoupili Braunův Krucifix z Horního Slavkova, vynikající dílo českého barokního sochařství.“
Zákon o vyrovnání
Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během třiceti let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních. Vláda návrh 14. července prosadila ve Sněmovně 93 ze 182 přítomných poslanců, pro přehlasování Senátu bude potřebovat 101 hlasů.
Vedení NG se podle Vlnase v otázce dalších církevních restitucí bude jako vždy řídit přijatými zákony a soudními rozhodnutími.
