Hlavní obsah

Futuristický funk Johna Scofielda

Novinky, Alex Švamberk

Album Up All Night potvrzuje výjimečné kvality dvaapadesátiletého jazzového kytaristy Johna Scofielda. Lze ho bez nadsázky řadit po bok velikánů jako byl Miles Davis, kterého v letech 1982 - 85 doprovázel. .

Foto: Jaroslav Hauer

Helena Vondráčková v pražské Lucerně.

Článek

Scofield je totiž nejen vynikajícím interpretem, ale především neustále hledá nové výrazové prostředky. Up All Night je místy velmi vzdálené jazzu, řada skladeb se nese v duchu funku, který je pojat úplně jinak než na odlehčeném, šest let starém albu A Go Go.

Ladění desky udává hned úvodní radikální Philiopiety, ve které Scofield hybný rytmický doprovod jen dobarvuje samply a jednotlivými značně zkreslenými tóny kytary. Podobně pojaté jsou i následující Watch Out For Po-Po a Freakin´ Disco, které je sice odlehčeno uvolněnou pasáží, ovšem i ta si zachovává ultramoderní ráz, protože je plná kosmických zvuků. V Thikhathali futuristický funk spojuje s postupy nigerijské hudby a ve Watcha See Is Whatcha Get přiznává soulové kořeny své tvorby - jde o hit skupiny The Dramatics z roku 1971.

Scofield si je však vědom, že čistě funkové album by postrádalo další dimenze. Creeper je proto ovlivněna mahavishnuovským jazzrockem, v jehož duchu se nese i Born In Troubled Planet. Uvolnění pak přináší lyrická skladba Like The Moon, i ta však dostává v závěru psychedelickou náladu, kterou navozují elektronické zvuky a chrastění perkusí. Nechybí ani tradičněji pojatá sóla, v těch zase Scofield použil na jazz neobvykle silného zkreslení zvuku nástroje.

Svou radikálností připomíná Up All Night Davisovo funkové album On The Corner, které však vyšlo v první polovině 70. let. Přesto však jde v rámci současného jazzu o mimořádnou a velmi progresivní nahrávku.

The John Scofield Band: Up All Night, Verve / Universal, 67:10

Související témata:

Výběr článků

Načítám