Frýdlantský jazzový zázrak do tří dnů

Ve třídách sdružených podle nástrojů se každoročně vzdělává pod dohledem osobností domácí jazzové scény a zahraničních lektorů mnoho adeptů kvalitního jazzu. Letos jich bylo více než dvě stě padesát. To, co se naučili, představí vždy na veřejných koncertech. A kdo nezažil atmosféru akce, neuvěří, jak vysokou muzikantskou úroveň tyto produkce mají. Ve Frýdlantu platí známé pořekadlo o tom, že nemožné ihned, zázraky do tří dnů.

Na prvním letošním koncertu skupin vzniklých během frýdlantského týdne se v tamní Besedě představilo devět kapel zaštítěných svými lektory. Převážně houslisté dominovali prvnímu seskupení s názvem Ještěd aneb Malá dětská ponožtička pod vedením Martina Zbrožka a Ľubomíra Šrámka, kytaristé zase Tvrďákům Adama Tvrdého, baskytaristé a bicí kapele Zdeňka Wimpyho Tichoty a Pavla Razíma.

Skvěle sehraný a znějící band s krásnými aranžemi předvedl saxofonista Andy Scofield. Parádně swingující jazz přinesli na scénu Fečovci pod vedením basisty Josefa Feča, band Borise Urbánka zaujal kontrastním repertoárem a nadšením, podobně i kapela kytaristy Jaroslava Šindlera. Precizním zvukem dechové sekce i výbornými vokalisty pak band Miroslava Hloucala a Marka Urbánka.

Jmenovat všechny, kteří se ten večer blýskli instrumentálními či vokálními sóly, by vydalo na několik článků, ostatně řada muzikantů se podílela na vystoupení hned několika uskupení. Všichni, kdo ten večer vystoupili, byli prostě skvělí.

Závěr více než čtyřhodinového koncertu patřil tradičně 4 O’clock bigbandu, v němž se sešli téměř všichni. Už řadu let ho vede vynikající saxofonista, pedagog na Moravian University v americké Pensylvánii a dlouholetý lektor Letní jazzové dílny Neil Wetzel.

Ačkoli jeho členové společně zkoušeli opravdu jen tři dny po hodině, vystřihli s parádním zvukem a entuziasmem několik skladeb, z nichž největší ohlas sklidil Cold Duck Time od Eddieho Harrise.

Následující večer se představila další seskupení na dvou koncertech pod vedením Leeho Andrewa Davisona, Skipa Wilkinse, Jiřího Stivína a řady dalších lektorů. Všechny koncerty s přehledem moderoval Aleš Benda.

Tajemství frýdlantského muzikantského zázraku je vlastně prosté. Spočívá v intenzitě a nadšení, které do týdenního pobytu vkládají jak lektoři, tak jejich žáci. Frýdlant má na rozdíl od podobných akcí velkou výhodu, že v něm společně všichni tráví opravdu celý týden a od rána do noci se nevěnují ničemu jinému než hudbě. Jak říkával zakladatel dílny legendární jazzman Karel Velebný, nedá se říct, že by tu něco nehrálo.