Článek
Jak vznikl nápad založit trio, které vzniklo kombinací dvou vašich duí, jednoho s pianistou Veryanem Westonem a druhého s percussionistou Jamiem Harrisem?
Myslím, že hrát v triu původně navrhl Veyran Weston, On také navrhl použít všechny moje skladby, včetně těch, na nichž jsem pracoval už s Jamiem v aranžmá pro saxofon a perkuse, což znamenalo k nim vytvořil nápady na linku kláves. Vždy máme jako trio na paměti, že jde o způsob jak volně zpracovávat nápady, když hrajeme spolu naživo, když současně sledujeme na koncertě kompoziční plán.
Jak chápete improvizaci? Jako improvizaci na téma, nebo radikálním způsobem, kdy se začíná z úplné nuly a vytváří se nová skladba naživo?
Kdykoli jsem během let hrál v duu Veryanem Westonem, vždy to začínalo z ničeho a jen jsme spolu rozvíjeli nápady. Na této cestě jsme brali všechno jako rovnocenné a navzájem jsme si důvěřovali. S Jamiem to bylo rozvíjení idejí vycházejících hlavně z rytmického základu, ale také od melodií. Většinu doby jsme se drželi schématu skladby, ale dovolili jsme si v rámci toho i svobodné vyjádření. V tomto duu jsem taky hrál na perkuse, když jsme na zkouškách rozpracovávali hodně rytmů a hudby
Proč využíváte conga místo bicí soupravy?
Za prvé je to proto, že na ně Jamie hraje, ale jeden bystrý posluchač taky podotkl, že je zajímavé mít percussionistu místo tradiční bicí soupravy, protože se zdá, že to umožňuje hrát více vrstev rytmů. Myslím, že vím, co tím mínil, ale osobně jsem to takto nikdy nenahlížel. Pro mě je to o setkávání lidí, kteří hrají, o tom užívat si jejich společnost a způsob, jakým se podílejí na hudbě, stejně jako si oni užívají moje hraní, což je pro mne taky velmi důležité. Obvykle proto hraju s přáteli a lidmi, kteří jsou mi hudebně blízcí.
Co vás zaujalo na africké hudbě?
Ač jsem byl od čtyřicátých let vychováván jazzem, zaujal mě a bavil poslech všech druhů hudby. Nyní je na světě obrovské množství skvělé hudby odkudkoli, tak proč se omezovat jen na latinskou nebo africkou? Tuto hudbu jsem nikdy nestudoval, takže pokud se v hudbě objeví něco, co zní jako africké nebo latinské, je to podprahové. Asi byste mohl zjistit oblast, z jaké pocházejí nějaký motiv nebo kus, jenže lidé se často pletou. Uslyšíte i nápady, které odrážejí skotské, irské nebo anglické lidové tradice. To vše bylo absorbováno spolu s klasickými skladbami a mnoha dalšími formami hudby. Necháváme to volně vyjít.
Proč jste se zaměřil na free jazz a jak vás ovlivnili Ornette Coleman, John Coltrane nebo Albert Ayler?
Já jsem se nerozhodl hrát free jazz, ale jako někdo, kdo se narodil v roce 1939 a měl otce, který koncem dvacátých a v třicátých letech žil v USA a Kanadě, tak jazz byl hudba, kterou si vzal do Spojeného království a v domě v Halifax Yorksu zněl Duke Ellington, Tex Beneke, Nellie Lutcher, Nat King Cole Trio a Fats Waller a další. Prakticky jsem prožíval veškerý vývoj v hudbě a připadalo mi přirozené, že se jazz dál vyvíjel. Já jsem vždy šel s vývojem, a tak na mě v době, kdy jsem začal brát hraní vážně, měli vliv Ornette, Dolphy, Coltrane, Monk, Mingus atd. Ale u saxofonu jsem začal u Ernieho Henryho a samozřejmě u Charlieho Parkera, toho by měl uznávat každý jazzový altkař. Skvělý hráč, ale také jeden ze skvělých improvizátorů.
Může se vám hodit na Firmy.cz: KAŠTAN - SCÉNA UNIJAZZU