Hlavní obsah

Frantic Sunday: Ve Švédsku existuje na podporu hudby zvláštní úřad

Právo, Šárka Hellerová, Jaroslav Špulák

Na víkendovém Sázavafestu (2. - 5. 8.) patřila k nejmilejším překvapením švédská skupina Frantic Sunday. Na otázky Práva odpověděli zpěvák Tomas Karlsson a kytarista Joel Yngvesson.

Foto: Jan Šída

Frantic Sunday, zleva Joel Yngvesson (kytara), Henrik Nilsson (bicí), Ola Renman (baskytara) a Tomas Karlsson (zpěv, klávesy).

Článek

Jste v České republice poprvé?

Karlsson: Jednou jsem tu byl na výletě, viděl jsem Turnov a krásnou Prahu, ale pro kapelu je to premiéra. Dokonce premiéra v celé střední Evropě.

Jaká je vaše pozice na švédské hudební scéně?

Karlsson: Rychle stoupáme. Letos jsme hráli na největších festivalech, máme za sebou asi pětasedmdesát koncertů, což je skvělé. Máme dobrou sezónu.

Yngvesson: Kromě toho, že hrajeme hodně doma, je o nás zájem i v Norsku, dokonce jsme hráli i v San Francisku. Z toho, že jsme nyní i v České republice, jsme nadšeni.

Vaše hudba je blízká slavnější švédské kapele The Hives. Máte ji rádi?

Yngvesson: Milujeme ji. Je to skvělá kapela. Kromě hudby nás velmi inspirují její koncerty. Jsou na pódiu živelní, plní energie. V tom jsme si snad nejvíc podobní.

Karlsson: Vlastně jsme vedli jednání s producentem jejich debutového alba Pellem Gunnerfeldtem. Rádi bychom s ním v budoucnu spolupracovali.

Jste inspirováni hudbou padesátých a šedesátých let. Souhlasíte?

Karlsson: Já ji miluju, hlavně americkou hudbu z té doby. Soul, Sama Cooka, Otise Reddinga, The Supremes a takové věci. Je to velmi přímá a vokální hudba. Baví mě její rytmus. Ale jsem i velký fanda britské kytarové scény. Mám rád Oasis, Blur nebo U2. Tahle období se ve mně mísí. Ve výsledku mě baví, že je potřeba se předvést v tříminutovém čase, chytit posluchače na poměrně krátkém úseku. Má to vlastně hodně společného s popem.

O čem jsou vaše texty?

Karlsson: O lásce, dospívání, naději. Snažíme se o přesah k univerzálním tématům, o osvobození. Nevím, jestli to dává smysl, ale máme třeba písničku I’am your volunteer. Je o lidech, kteří pomáhají ze své vlastní vůle. Protože to dělají rádi, ne proto, že za to dostanou zaplaceno. Když se takoví lidé spojí, mají velkou moc. A to je motiv, který se táhne spoustou písní. Že když se lidé spojí pro dobrou věc, můžou toho hodně dokázat.

Existuje ve Švédsku podpora hudební scény ze strany státu?

Karlsson: Ano, je to skvělé, dokonce na to existuje nový úřad. Švédsko je třetí největší exportér hudby na světě. Je hned za Spojenými státy a Velkou Británií.

Yngvesson: Myslím, že obzvlášť pro začínající kapely je to skvělé. Pocit, že se o ně někdo stará, může velmi pomoci. Začíná to tím, že vám pomůžou najít a zaplatit místo, kde se dá zkoušet, pomůžou zajistit nástroje i koncerty. Občas s námi lidé, kteří nám v začátcích pomáhali, dokonce jezdí na turné. Bál jsem se, že pravicové vlády tuto podporu osekají, ale naštěstí to stále funguje.

V České republice je v létě každý týden několik festivalů. Je to ve Švédsku podobné?

Yngvesson: Ano, jsou každý víkend. Nyní je obrovský boom městských festivalů. Konají se v ulicích velkých měst. Mám pocit, že se dá mluvit o úplně nové festivalové generaci.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám