Článek
Proč jsou ve výloze pouze tři fotografie?
Výběr a rozmístění fotek ve vitríně udělala kurátorka projektu Reny Mužíková. Ale vystavené snímky se budou průběžně měnit. Vešlo by se jich tam asi víc, ale je možné, že by to vypadalo přeplácaně.
Jakým způsobem probíhal výběr snímků?
Chtěla jsem pro lidi takzvaně z ulice udělat takový výběrový mix mé tvorby. Vystavím jak rané práce, tak nové. Jelikož v tomto případě nejde o prezentaci v klasické galerii, dalo se vše dobře kombinovat.
Bylo vaším záměrem, aby fotky nebyly moc odhalené a nepohoršovaly kolemjdoucí?
O to při výběru primárně nešlo. Protože se fotky budou ve vitríně měnit, jak už jsem uvedla, dojde i na odhalenější akty. O pohoršování jsem se nikdy nesnažila.
I když se věnuji především aktům, vždy vyznívají cudně. Další výběr fotek stejně nechám znovu na kurátorce.
Ovšem lidé jdoucí kolem se leckdy ani neotočí. Je pro vás taková prezentace vůbec smysluplná?
Rozhodně ano, vždyť jde o zajímavý projekt. Mých fotek, stejně jako dalších uměleckých děl, si přece může všimnout i kolemjdoucí, který jen tak do galerie nepřijde. Myslím si, že propagovat takto umění je výborný nápad. Navíc je zvolená pasáž jednou z nejzajímavějších v Praze. Já osobně ji mám moc ráda.
Mohou vaše fotografie vidět lidé i jinde než v Praze?
V současné době mám velkou výstavu v Chebu v galerii G4. Jde o výstavu Neue Mädchen a Gluteus Maximus, která je navíc k vidění v úžasných prostorech. Potrvá až do konce srpna.
Pracujete v současné době na nějakém dalším projektu?
Momentálně nepřipravuji žádný nový projekt. Období pandemie koronaviru pro mě bylo dost vyčerpávající. Navíc se rušila jedna výstava za druhou. Nyní se snažím hlavně relaxovat a čekám na nějakou pořádnou inspiraci.
Pracujete hlavně s černobílou fotografií. Barva vás neláká?
Barva mě ruší, neumím s ní ani pracovat. Miluji staré černobílé filmy, odkud pramení má láska právě k černobílé fotografii. Zkoušela jsem kdysi fotit barevně, ale nepodařilo se mi zachytit barvy tak, jak jsem původně chtěla.
Pořádáte také workshopy na téma focení aktu. Dá se tato disciplína vůbec naučit?
Focení je především o stylu vidění. Pouze perfektní expozice a přesné zaostření neudělají hezkou a zajímavou fotku. Musíte to nakoukat.
Workshopy mají otevřít oči. Žákům se snažím radit, z jakého úhlu se mají na modelku dívat a jak pracovat třeba se stínem na jejím těle. Často se mi účastníci workshopů vrací a já sleduji, jak se s léty zlepšují. Mám z toho radost. Je také důležité, jak moc se focení věnujete a kolik mu dáte energie a času.