Fotograf a režisér Adolf Zika: Nejzajímavější lidé jsou ti, které nikdo nezná

Před mnoha lety jsem pracoval pro časopis Bravo, kde se mi před objektiv dostaly snad všechny tehdejší hvězdy, od DJ Boba po skupinu Kelly Family. Ale pro mě byl opravdovou celebritou až Jaromír Jágr. Snímek tehdy vznikl ještě v Hnidousích a celé to vlastně odstartoval. Brzy jsem přidal momentku Václava Havla a získal základ budoucí publikace. Projekt Charisma trval celých deset let.

Objevil jsem u sebe zvláštní jev, totiž že z nich nejsem nervózní a umím pracovat rychle. Oni to vycítí a umí ocenit, když je fotograf nezdržuje. Fotím zásadně lidi, kteří mě zajímají jako výrazné osobnosti. Proto je v publikaci tak málo Čechů.

Většinou napíšu managementu. Dost mi pomáhá, že ve světě znají mé akty a často už vědí, s kým mají tu čest. Když souhlasí, tak pak už je to jen na mně a na mé improvizaci.

Třeba zpěvák Marilyn Manson. Vše bylo na dobré cestě, dostal mou knihu a souhlasil. Jenže zasáhla náhoda. Těsně před tím něco špatného snědl a bylo mu tak zle, že vše odvolal.

Ale nejvíce mě mrzí herec Gary Oldman. Na poslední chvíli focení stopnul jeho manažer z neznámého důvodu. Hodně jsem vždycky stál o to nafotit velkou českou trojku Forman, Ondříček a Pištěk. Osud mi to dopřál a jsem za to moc rád.

Velký respekt jsem měl z tenisty Borise Beckera, což byl můj dětský hrdina. Překvapil mě tím, že si o mně hodně nastudoval. No a po focení si se mnou dobrou hodinu povídal o Čechách, protože jeho matka je původem Češka.

Kolena se mi opravdu rozklepala jen jednou. V případě brazilského jezdce Formule 1 Emersona Fittipaldiho. Vlastně ani neumím vysvětlit proč. Asi proto, že měl pohled jak vlkodlak.

Popravdě řečeno, znám ho tak dlouho, že jsem na něj zapomněl. Bude ve druhém díle. Ale v době práce na knize mi už bylo jasné, že o něm udělám film. Navíc jsem mu to před několika lety slíbil. Na druhou stranu existuje mnoho lidí, kteří jsou opravdu zajímaví, hodně toho dokázali, ale nikdo je nezná. Proto je často dávám do svých knih a zasazuji je do kontextu s celebritami, aby si jich lidi také všimli.

Okamžitě. Měl jen dvě podmínky. Nechtěl nikam cestovat a trval na tom, že nepůjde do lesa. Jeho nechuť jít do lesa mi vrtala hlavou a bylo mi jasné, že bude mít nějaký hlubší důvod. Měl totiž trauma z doby, kdy ilegálně emigroval z Československa. Nahý se ve sněhu protáhl pod dráty, a navíc tam s kamarádem čekali celou noc na příležitost. Nakonec se mi ho podařilo do lesa po šedesáti letech dostat a on se tam svým způsobem vyrovnal s traumatem.

Viděl jsem ho v kině třikrát. Na každém představení bylo více než tři sta platících lidí. Navíc ho nominovali na mezinárodní filmový festival Art Film do Košic a zajímají se i další festivaly, takže mám radost. Tudíž jsem s ním ve všech směrech spokojen a opravdu mě překvapilo, jak se lidem líbil.

Dokument, který začnu dělat v nejbližších dnech, se jmenuje Muž, který prodal Eiffelovu věž – dvakrát!. Pojednává o největším světovém podvodníkovi a našem rodákovi Viktoru Lustigovi, který opravdu dvakrát prodal Eiffelovku do sběru. A nejen to, jako jediný obral slavného gangstera Al Caponeho a podle jednoho jeho příběhu natočili slavný film Podraz.

Původně byl v plánu hraný film s hercem Martinem Stránským v hlavní roli. Přípravy trvaly roky, a když se mi na něj konečně podařilo sehnat peníze, ohlásili Američané, že ho začínají točit. Takže jsem se rozhodl udělat dokument a přijít s filmem dříve.

Protože pro mě byla největší meta mít výstavu v Mánesu. Bude tam od 10. srpna a potrvá měsíc. Rád bych vystavil na sto padesát fotografií, od aktů až po barevné velkoformátové snímky z knihy Charisma.

Expozici budou otevírat judista Lukáš Krpálek, režisér, Jakub Kohák a Robert Vano. Pro mě ta výstava bude završení jedné etapy, pak už bych se rád věnoval jen filmu.