Hlavní obsah

Flying Bach propojí Bacha s break dance i v Praze

Seznam.cz, Marek Dobrý

Od 29. do 31. října se v pražském Hudebním divadle v Karlíně uskuteční tři představení Red Bull Flying Bach. S předstihem jsme se vydali do švédského Stockholmu, abychom zjistili, nakolik je spojení break dance s barokní hudbou výjimečné.

BEZ KOMENTÁŘE: Upoutávka na pražské vystoupení

Článek

Projekt Flying Bach vznikl v roce 2010, když dirigent Christoph Hagel oslovil světoznámou taneční skupinu Flying Steps s cílem propojit pouliční tanec break dance s barokní hudbou, s Dobře temperovaným klavírem Johanna Sebastiana Bacha. Výsledkem je sedmdesátiminutové představení, v němž se objevují klasické klavírní party, křehký balet i break dance, videoprojekce i elektronické remixy Bachova díla.

Tvůrci Flying Bach jsou mimořádně zkušení. Berlínský dirigent Christoph Hagel je známý svým neotřelým přístupem ke klasické hudbě. Jeho projekty stojí na kontrastech, smazávají hranici mezi vysokým a nízkým uměním. Slavná je jeho inscenace Dona Giovanniho v berlínském industriálním prostoru E-Werk.

Taneční skupina Flying Steps byla založena již v roce 1993 Kadirem Memisem a Vartanem Bassilem. Druhý ve skupině působí a ve Stockholmu byl přímým aktérem dění na jevišti. Flying Steps vyhráli mnoho uznávaných mezinárodních soutěží a patří k tomu nejlepšímu na breakdancové scéně.

V představení Flying Bach na sebe strhává pozornost Lil Ceng, který se stal členem skupiny již v šestnácti letech. Zaujme od první chvíle, kdy předvede své otočky hlavou vzhůru s batohem omotaným kolem nohy. Stejně tak pozoruhodný je ale i Francouz Punisher, který je zapsán v Guinessově knize rekordů za realizaci nejvyššího počtu 1990‘s (piruety na jedné ruce) v kuse.

Rytmický Bach

Dalším pilířem představení je balet, v němž exceluje Yui Kawaguchi z Japonska.

Volba Dobře temperovaného klavíru je pochopitelná. Nejenže jde o stěžejní dílo klasické hudby, ale stojí na kontrapunktu a je svým způsobem rytmické, což je pro break dance podstatné. Když jsme se zeptali Christopha Hagela, zdali by si dokázal představit něco podobného na hudbu Smetany či Dvořáka, chvíli přemýšlel a poté zakroutil hlavou: „To by nešlo, určitě ne tím způsobem, jakým je to udělané ve Flying Bach. Musel by se vymyslet úplně nový koncept.“

I když Flying Bach fascinuje tím, že se tančí break dance na vážnou hudbu, nechybí mu příběh. Rebel ve volném oblečení se potká s jemnou, uhlazenou dívkou s dobrým vychováním, která se bojí jeho nespoutanosti. Postupně si k sobě nacházejí cestu a učí se jeden od druhého, až nakonec zjistí, že propojením dvou odlišných světů může vzniknout harmonie.

Baletka na konci prvního setkání s tanečníky break dance zděšeně vykřikne, když ji neustále provokují, dorážejí a zesměšňují. Postupně k sobě ale hledají cestu, což představuje vrchol celého představení.

V úvodu jsou světy rozdělené. Zní klavír s cembalem, přičemž je k vidění klasický tanec, který vystřídá soutěživý a ironický break dance podložený dubstepovými beaty. Na konci se ale vše propojí, přičemž se ukáže, že progresivní moderna je také uměním, pouze s jinými cestami vyjádření a seberealizace.

Stockholmské představení bylo fascinující. V Praze ale může být zážitek ještě silnější. Nedílnou součástí Flying Bach jsou videoprojekce, ty ale v koncertní hale ve Stockholmu nevyzněly naplno. „Za tanečníky byl velmi členitý prostor, takže to pro video nebylo úplně nejvhodnější. Věřím, že Karlínské divadlo bude pro tyto účely lepší, jelikož Flying Bach je poté ještě mnohem větším zážitkem,“ řekl Christoph Hagel.

Výběr článků

Načítám