Žena, život, svoboda. Proč si íránský film zaslouží Zlatou palmu

V celkem poklidné a vyvážené soutěži se až do závěru čekalo na velkého favorita. A aby se favoritem stal snímek uprchlíka odsouzeného před dvěma týdny k osmi letům, Cannes skutečně nepamatuje.

Zdá se, že jeho politický a rodinný thriller natočený na pozadí feministických protestů s heslem Žena, život, svoboda v Íránu v září 2022 je více než vážným kandidátem na Zlatou palmu. Ceny se rozdají v sobotu večer.

Už příchod Rasúlofa do sálu Grand Theatre Lumieure v Cannes doprovázel dlouhotrvající bouřlivý potlesk. Přítomnost filmaře v Cannes rezonovala, zejména když zdvihl fotografie dvou svých hlavních představitelů – Missagh Zareh a Soheila Golestaniová na rozdíl od něj Írán opustit nemohli.

Represe a nespravedlnosti neodmyslitelně patří ke každodennímu životu dnešního Íránu a z nového filmu dýchá dokonalá paranoidní atmosféra společnosti, která nedávno prošla nejsilnějším povstáním za posledních pětačtyřicet let. Téma snímku je tak jasně politické.

Když hnutí otřáslo zemí a ženské demonstrace zapalují ulice Teheránu na protest proti smrti mladé Mahsá Amíníové. Začíná kolotoč represí, jenž cílí především na rebelující mladé ženy. V tomto okamžiku je loajální a zaslepený Iman (Missagh Zareh) povýšen na vyšetřovatele u revolučního tribunálu, což změní život jeho manželky Najmeh (Soheila Golestaniová) a jeho dvou dospívajících dcer, studentek Reznan a Sany, které podporují hnutí.

Ty nemohou pochopit otcovy aktivity, chtějí žít po svém. Jenže atmosféra kolem nich se změnila, více než kdy jindy si musejí dávat pozor na to, co dělají, co říkají a s kým se stýkají… Všichni se cítí nejistě a v nebezpečí.

Děj filmu se „skrývá“ za zavřenými dveřmi, což jej posouvá do tíživé intimní sféry. Zobrazuje esenci toho, jak muži a ženy prožívají napjatou dobu ve vlastní rodině, v tomto případě navíc extrémně vyhraněné kvůli Imanově funkci.

Loajalita, hrdost, a především odvaha žen, které jsou dokonale vykresleny, jsou klíčem k dalším událostem. Symbolem naděje v novou, svobodnou budoucnost je mladší dcera Sana, ta nakonec vezme spravedlnost do svých rukou. Bez zbytečných stylistických efektů útlak smete.

Dlouhý potlesk v Cannes patřil snímku oprávněně. Nezanedbatelná na jeho cestě ke Zlaté palmě je i skutečnost, že Rasúlof byl stejným revoluční tribunálem, o kterém se hovoří ve filmu, odsouzen. Rozsudek byl vynesen těsně před festivalem. „Neměl jsem moc času na rozhodnutí. Musel jsem si vybrat mezi vězením a odchodem z Íránu,“ řekl v Cannes tisku a vysvětlil tím, proč nyní stojí před publikem v zemi, která ho vřele přivítala.