Článek
Dequenneová patřila k výrazným talentům své generace. Debutovala v sedmnácti letech ve snímku Rosetta (1999) bratří Dardennů, jak mimo jiné napsal server Euronews. Film vypráví o mladé dívce, která žije s matkou alkoholičkou v jednom kempu a musí rychle dospět, aby dokázala v životě aspoň nějak uspět.

Její poslední role ve filmu Přežít (2024). Premiéra červen 2024.
Získala za ni cenu pro nejlepší herečku na filmovém festivalu ve francouzském Cannes a Evropskou filmovou cenu.
Následně si vybudovala významnou pozici v belgicko-francouzském hereckém prostředí, kde natočila desítky filmů. I čeští diváci si ji mohou pamatovat mimo jiné ze snímků Blízko (2022), Na shledanou tam nahoře (2017), případně ze seriálu Nezvěstní (2014).
⚫️ La dernière apparition télévisée d’Emilie Dequenne le 1er décembre 2024 dans #SeptÀHuit avec @audrey_crespo sur @TF1 où elle annonçait la rechute de son cancer pic.twitter.com/21iinFsljP
— Nicolas Malaboeuf (@NMalaboeuf) March 16, 2025
Dequenneová také získala nejvyšší francouzskou filmovou cenu César za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli v roce 2021 za film Milostné historky režiséra Emmanuela Moureta.
Vím jistě, že nebudu žít tak dlouho
Deník Le Monde připomněl i její dojemné vystoupení v TFS v prosinci 2024. Divákům se v něm mimo jiné svěřila s tím, že denně polyká asi třicet léků.
„V hloubi duše vím jistě, že nebudu žít tak dlouho, jak jsem si myslela. (…) Je mi teprve 43 let. Vždycky jsem snila o tom, že se dožiju alespoň osmdesátky a usnu navždy. To je to, o co žádám…“ uvedla s tím, že je ale realistka a ví, že má smůlu. Chorobou, kterou trpěla, onemocní jeden až dva lidé z milionu.
Dequenneová zemřela v nemocnici Gustava Roussyho ve Villejuifu na předměstí Paříže. Předtím bojovala s rakovinou nadledvin, jež jí byla diagnostikována v říjnu 2023.
Posledním snímkem, který natočila, než kariéru ukončila, se stal film Přežít (2024) režiséra Frédérica Jardina. V témže roce přijela do Cannes, kde si s delegací bratří Dardennů připomněla 25 let od tamního triumfu Rosetty.