Úsvit nabízí víc než jen transgender téma

Když se v „baťovském“ městečku Svit, postaveném v podhůří Tater, najde mrtvola novorozence s mužským i ženským pohlavním orgánem, převrátí se vzhůru nohama nejenom život hlavní protagonistky, mladé manželky ředitele (v podání Elišky Křenkové, která za svou roli rovněž získala nominaci na Českého lva).

Ta se pouští do bezmála detektivního pátrání po identitě dítěte a jeho rodičů i po otázkách lidské přirozenosti a vlivu kultury na naše vnímání světa. A naráží přitom nejen na nepochopení svého okolí, ale i na svoje vlastní limity.

„Nestrefuju se tím filmem do nikoho konkrétního, ale rád bych, aby diváci odcházeli z kina s dojmem, že nad určitými věcmi je potřeba přemýšlet individuálně a že je strašně důležité si poslechnout nejdřív druhou stranu, než začneme tvořit tu vlastní,“ řekl režisér Matěj Chlupáček již dříve v rozhovoru pro Novinky a Právo, před premiérou Úsvitu na karlovarském festivalu.

„Pokud se náš film snaží o genderu něco říct, tak to, že by si ho každý měl určovat podle toho, jak se cítí. Vůbec to nechci nikomu cpát, ale pro mě je diskuse daná tím, jak člověk, který problém řeší, vnímá sám sebe.“

Úsvit ovšem nabízí víc než pouhé stanovisko v dnešních „kulturních válkách“. Zamýšlí se nad stavem, v jakém se celá naše společnost nachází – a baťovský sen z konce 30. let k tomu nabízí vhodný kontrapunkt.

„Je to doba těsně před velkým kolapsem. A z dnešního světa mám podobný pocit: že v té podobě, jak ho známe a žijeme, taky brzy skončí. Rok 1937 byl vrcholem architektury, podnikání a blahobytu, minimálně pro skupinku lidí, které ve filmu sledujeme, jak přicházejí ze Zlína pod Tatry budovat zbrusu nové baťovské město Svit,“ dodává Matěj Chlupáček.

„V mnoha ohledech Baťa až příliš předběhl svou dobu. Nicméně do filmu si bereme jeho myšlenky, ale moc se nechceme vyjadřovat k Janu Antonínu Baťovi samotnému. Není nijak jmenovaný a já třeba v postavě továrníka, který v druhé polovině přilétá soukromým letadlem ze Zlína na inspekci, vidím i otisky Donalda Trumpa.“

Úsvit, ambiciózní snímek o střetu tradičního a moderního světa, snoubící historické kulisy se současnými tématy, je dokladem dobré kondice mladé české kinematografie, která se nebojí experimentovat a přemýšlet o výzvách současného světa.