Článek
Cruise přiletěl helikoptérou přímo na hlavní třídu Croisette. Těsně před slavnostním uvedením se pak přidali i francouzští piloti stíhaček, kteří proletěli několikrát v úchvatných formacích a za ohlušujícího řevu motorů nad festivalovým palácem.
Defilé na červeném koberci pak nebralo konce. Byli tam snad všichni, kdo ve francouzském filmu a mezi celebritami něco znamenají. Dámy vynesly obří róby, na film se přišli podívat hvězdný herec Omar Sy (Nedotknutelní), syn Alaina Delona Anthony a mnozí další.
A šedesátník Tom Cruise, který vypadá na čtyřicet (ať už mu k tomu pomohlo cokoli), rozhodně ví, co se při takové příležitosti sluší a patří. Zářivé úsměvy rozdával na všechny strany, podepisoval se stejně neúnavně, jako dopřál mnoha nadšeným fanouškům, kteří se před palácem tísnili řadu hodin, vytoužené selfie. O tom, že si ho festival v Cannes cení, svědčil fakt, že po promítání jeho filmu večerní oblohu rozzářil ohňostroj. To opravdu není obvyklé, většinou totiž bývá v den zahájení.
Top Gun: Maverick je velká letecká pohádka, v níž se vrací Pete „Maverick“ Mitchell (Cruise), jenž se léta bránil povýšení, aby neskončil místo v kokpitu v kanceláři. Po jednom z mnoha průšvihů, které odjakživa přitahoval, dostane nabídku stát se instruktorem elitních stíhačů v programu Top Gun, v němž kdysi sám začínal. Děj se nesluší prozrazovat (film bude mít v českých kinech premiéru už příští týden), ten ostatně není tak podstatný.
Mnohem lákavější jsou úžasné záběry leteckých scén, na kterých se tvůrci vyřádili tak, jak jsme to možná ještě nikdy neviděli. Že to je celé poněkud sentimentální jak vůči událostem z prvního filmu, tak i v nynějším ději, nejspíš nebude divákům vadit.
Serebrennikov proti válce
Z úplně jiného soudku bylo týž den v podvečer uvedení soutěžního filmu Čajkovského žena ruského režiséra Kirilla Serebrennikova. Umělec, který dlouho vystupoval proti Putinovu režimu, měl domácí vězení a nyní žije v Německu, je jediným ruským filmařem v programu. Organizátoři omezili na naprosté minimum veškerou ruskou účast v Cannes včetně té novinářské.
„Není pro mě snadné tu být a považuji za nezbytné zdůraznit ono známé: Válku ne!“ řekl před projekcí filmu Serebrennikov. Dále dodal: „Přesto jsem šťastný, že tu mohu být, protože canneský festival je pro uvedení filmu to nejlepší místo na světě. A věřím, že umění může pomoci válku zastavit a že budeme žít v míru.“
Jeho film se však k současnosti obrací, jen pokud to tak člověk chce vidět, když zobrazuje dobu carského Ruska jako temné, tísnivé a velmi chladné období. Soustředí se na ženu Petra Iljiče Čajkovského a její úpornou snahu zůstat jeho manželkou, přestože jeho sexuální orientace byla jiná. Vzal si ji vlastně jen proto, aby omezil útoky, které na něj proto byly vedeny, a manželství se de facto rozpadlo po několika týdnech.
Film měl spíše chladné přijetí, hlavně protože až příliš mnoho času věnuje tomu, jak se Čajkovského žena propadá do stavu šílenství.