Tereza Ramba: Kvůli Docentovi jsem vyžvýkala asi tisíc balíčků melounových žvýkaček

Je to postava, která nejdříve jedná. Třeba něco rozkope, někoho zatkne, někomu vynadá, a pak se až teprve ptá, zda byla v právu. Což, musím říct, se dobře hraje.

Já možná působím hodně extrovertně, ale ve skutečnosti jsem křehká povaha. A ta Fousová je opravdu extrémně sebevědomá, prudká povaha… A já si o sobě myslím, že jsem jiná. Jednou z mých dobrých vlastností, a to jsem se o sobě i dozvěděla už před lety, je trpělivost. A tuhle vlastnost Fousová vážně nemá. Trpělivost jí zcela chybí. Proto ji bylo také tak zábavné hrát. Dokonce Jirka Strach chtěl, abych v některých momentech přitlačila. A mně se to až zdálo, že je toho všeho moc.

Když jsem dnes viděla poprvé první díl, už chápu, proč tohle po mně chtěl… Je to celé navíc zachycené s humorem a s nadsázkou. Já jsem se ve Fousové úplně vyřádila. Mé extrovertní já – vídané mnohými na povrchu – se tady nasytilo (v Docentovi - pozn. red.)

Nechci spoilerovat diváky České televize, takže nemůžu nic moc říkat… Musím ale říci, že jsem při natáčení vyžvýkala asi tisíc balíčků melounových žvýkaček. A to normálně žvýkačky vůbec nepoužívám. Hrozně jsem si tedy při jejich žvýkání namohla i svaly, ale přežila jsem to.

Já nemám televizi. Navíc. Divadlo, film nebo televize pro mě nejsou relax. Je to až zvláštní, vím, že spousta herců to tak nemá. Já se ale na nic moc nekoukám. Až se manžel diví, jak můžu být herečka…

Co ovšem miluju, jsou dokumenty. U nich relaxuju, ač ani tady typický divák nejsem. Je to asi tím, že ani doma jsme nikdy moc televizi nepouštěli. No a jako herečka mám pocit, že jsem při ní tak trochu v práci. Koukám se na to, jak to ti lidé hrají, jak je jiní vedou… Proto u ní neodpočívám. A proto jsem neviděla ani Případy 1. oddělení. Musím ale říci, že scénář k Docentovi byl neuvěřitelně vtipně napsaný a já jen doufám, že jsme to pánům scenáristům moc nepokazili.

Ne, mám v ruce hrozně moc tužek. A spíš scénáře přepisuju… V českých scénářích se hodně děje, že postava nemá jednotný koncept, kterým by se vyznačovala. Což mám ráda. Proto se snažím, aby třeba mluvila jinak než ostatní, aby byla živoucí. A tady (Fousová - pozn. red.) byla živoucí až až.

Ne, do projektu jsem přišla až v poslední fázi. Jsem ráda, že na mě kluci počkali. Myslím si, že před deseti lety bych to ani hrát nemohla. Do role jsem dorostla. Mohla jsem si ji užít.

Mám. Moc se na to těším. Je to v podstatě jediná ze dvou prací, které budu letos dělat. Ta druhá je film, o němž ještě nesmím mluvit. Odskočím si tedy z mateřské dovolené, doufám na nějakých dvacet dnů, do nichž se natáčení Docenta vejde.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Dobrodruhům - Tereza Ramba (2020) E-kniha