Tereza Ramba: Jsem strašně ráda, že moje dítě není herec

Komedie vzniká podle úspěšné předlohy Dominika Landsmana, jenž o svých zážitcích na mateřské dovolené nejdříve psal blog, později z nich začal sestavovat knihy. Snímek v režii Jana Haluzy se natáčí v těchto dnech hlavně v Praze. Do kin má jít 21. ledna 2021. Natašu, tedy partnerku Jiřího Mádla alias Dominika, hraje Tereza Ramba.

Odpovím vám úplně upřímně, vůbec jsem neznala ani jedno. Upřímně asi rok a půl jsem nečetla vůbec nic, protože jsem psala knížku, točila jsem a rodila, pak jsem byla samozřejmě se Sluncem. Jsem z filmu úplně nadšená, myslím si, že to bude věc, která mě bude moc bavit.

Už když jsem četla scénář, tak jsem se mohla potrhat smíchy, jak jsou Jiří Mádl s Janem Haluzou geniální... Zrovna včera jsem točila scénu, kde si čtu právě ten fotrův deníček, tedy Deníček moderního fotra. A v ruce jsem měla reálnou předlohu. Vůbec jsem nemohla točit, jak jsem se smála. A říkám si, že možná ta genialita není v Jirkovi a Honzovi, možná je geniální ta předloha. Myslím si, že se stanu velkou fanynkou Dominika Landsmana.

Já mám naprosto odlišný styl výchovy, naprosto. Ale i přesto, ten příběh je tak autentický, reálný, že je v něm spousta míst, v nichž se sice nenacházím, ale dokážu se s nimi velmi dobře ztotožnit.

Je to taková komedie. Vypráví o tom, že se dva lidi potkají, tedy já a Jirka. Nezamilují se, ale najednou mají miminko. Nevědí, jak mají situaci řešit. Já to hraju tak, že jediné východisko je, že moje postava musí jít do práce. Jirka, tedy jeho postava Dominik, sice chtěl odjet do Anglie, ale rozhodne se, že vše Nataše umožní a o dítě, Čeňka, se postará. Za rok se mají rozhodnout, co bude dál. Představuje si to jako Hurvínek válku...

Ten film je tak vtipný, opravdový právě v těch každodenních starostech, které zná každý, kdo má dítě. Nedojdete si ani na záchod. Měsíce nespíte. Ve chvíli, kdy dítě přebalíte, máte další problém. Třeba ten, že nechce být v kočáru, že chce být támhle... Je to o věcech, které maminky a tatínky na mateřských mohou dost potěšit. Tedy to, že v tom nejsou sami.

S Jirkou jsme teď hodně dlouho netočili, ovšem pořád to byl můj nejlepší kamarád. Taky jsem to už víckrát vyprávěla, že jsem ho nyní víc vídala u nás v obýváku než na place. Jsem hrozně ráda, že se znovu potkáváme, je to hezké. Strávíme spolu víc času než normálně.

Musím říct, že mě to překvapilo. Sice jsem si to nepředstavovala jako Hurvínek válku, ale říkala jsem od začátku Honzovi Haluzovi, že jsem zvědavá, jak to budeme s těmi dětmi vůbec dělat. Je jich hned několik, protože filmový Čeněk pochopitelně roste.

Musím říct, že jsem strašně ráda, že moje dítě není herec, že netočí. Obdivuju maminky, co na natáčení přivedou své děti. Byly tady ty od dvouměsíčních osmiměsíčních dětí a všechny to zvládaly skvěle. Myslím si ale, že pro děti je to náročné... Já sama jsem strávila poslední měsíce hledáním toho, aby bylo mé dítě šťastné. Takže ho nenechávám nikdy brečet. A už vůbec ne kvůli blbostem. Proto si nedokážu představit, že bych své dítě takhle na natáčení půjčila. Každý to máme jinak. Zároveň musím říct, že poslední dva dny máme na place takové kliďase, které milují pozornost. Asi musíte předem odhadnout, zda bude dítě natáčení bavit, zda je pro filmování vhodné.

Zvykat? Spíš je to někdy náročné. Mám tady svoje miminko a do toho jsou tu i další, které jsem měla takzvaně v rukách. Už jich bylo snad pět... Je to i krásné. Já děti miluju. I když si nedokážu představit pět miminek mezi dvěma až osmi měsíci mít najednou doma. Nechápu, jak to dělají maminky paterčat.

Může se vám hodit na Zboží.cz.