Článek
Šestidílná minisérie Bez vědomí, která měla premiéru včera (a ve videotéce HBO Go je nyní k dispozici už celá), se přidává k několika málo dosavadním filmovým a televizním projektům vracejícím se ke třicet let starým událostem. Řadí se přitom k nejzajímavějším a nejkomplexnějším, neboť úspěšně proměňuje špionážní drama v barvitou a zároveň mrazivou nadčasovou analýzu, která má co říct i k dnešku.
A také nejpůsobivějším. Bez okolků a ozdob v ní Zachariáš rychle míří k jádru věci a z komplikované skládanky špionážních her, jejichž nitky vedou do Moskvy i Londýna, zručně buduje působivý obraz světa mocenských válek, který člověka staví do krajních situací a nutí ho pouze přežívat.
Tady nejsme v Londýně. Táňa Pauhofová pátrá v komunistické Praze
Fiktivní příběh dvou emigrantů, mladé houslistky Marie (Táňa Pauhofová) a jejího manžela Viktora (Martin Myšička), slavného disidenta, nabere obrátky v říjnu roku 1989. To je všeobecné očekávání blížících se historických změn přivede z Londýna zpátky domů, do Československa. Alespoň tak vnímá situaci Marie, která po dvanácti letech touží znovu spatřit sestru a její rodinu, a spolu s ní i divák.
Po autonehodě se však mladá žena ocitne v nemocnici a její manžel beze stopy zmizí. Vzápětí je konfrontována s poznáním, že komunistický režim v jejich vlasti drží moc stále pevně v rukách. Zmizení slavného disidenta a emigranta nikoho nezajímá. Ve snaze svého muže najít naráží na neochotu na všech stranách včetně britské ambasády.
Rozjíždí se mašinérie špionážních her a před divákem se postupně začínají odhalovat další intriky uvnitř zpravodajských služeb, připravujících se na společenské změny. Marii to nakonec přiměje začít pochybovat o tom, kdo její muž vlastně je a co všechno před ní tají.
Stejně tak, jako je v příběhu málokterá z hlavních postav tím, kým se na pohled jeví, vyhýbají se tvůrci i černobílému vnímání, aniž by přitom bezděčně dospěli k relativizaci zla. Barvitost postav, jako jsou třeba estébák Martina Hofmanna, jeho nadřízený v podání Jana Vlasáka či sekretářka Kristýna Podzimková, v žádném případě nepředstavuje jen obratnou řemeslnou službu příběhu a jeho uvěřitelnosti.
Jsou to naopak dílky brilantní psychologické a společenské analýzy, do které ve finále zapadne jako poslední kamínek závěrečná Mariina věta, z níž diváka prudce zamrazí.
Minisérie Bez vědomí je pozoruhodný scenáristický debut, který má velkou šanci stát se českou televizní událostí roku. A byla by chyba aspoň stručně na závěr nezmínit, jak moc k působivému výsledku přispívá dokonale promyšlená výtvarná stránka a spolupráce režiséra s kameramanem Janem Velickým. Bez vědomí totiž právě díky nim budete sledovat naprosto bez dechu.