Režisérka Lenka Kny: Smích ovlivňuje imunitu

Model projektů bývá podobný. Smíchá se láska, problémy s ní spojené, krásné záběry na krajinu, ideální jsou hory a vodní plochy, s chytlavou hudbou, přidají se slavní či známí herci, herečky různého věku.

A že se často kritikům nelíbí? To je divákům spíš jedno. Loni celkově nechali v českých kinech závratných 2,6 miliardy korun. Lákaly je právě komedie.

Na Ženskou na vrcholu přišlo v ČR 180 tisíc diváků, na Slovensku téměř 70 tisíc. „Jsem ráda, že se příběh líbí,“ říká Lenka Kny, její režisérka, scenáristka a producentka.

Pro hlavní hrdiny, horaly, které hráli Martin Dejdar a Marek Němec, jsme hledali romantickou horskou chatu. Projížděli jsme rok a půl Krkonoše, Vysoké a Nízké Tatry a stále nic. Už jsme i plánovali točit interiéry ve studiu a exteriéry dotáčet. Jenže já jsem někdy nesnesitelný perfekcionista, nechtěla jsem se vzdát.

Jako vždycky. (Smích) Jednou, asi už podesáté, jsme jeli lanovkou na Chopok Sever a najednou jsem si uvědomila, že vždy míjíme takovou zvláštní betonovou budovu stojící asi jen deset kroků od lanovky. Zablikala ve mně intuice.

Meteorologové a správci vysílače, kterým patřila, se pro nápad také nadchli, a tím jsme se na Chopku ocitli na několik měsíců, včetně příprav a dotáček… Ale zkuste si na podobná místa odvézt herce, kteří mají práci v Praze a Bratislavě, v divadlech, v televizích. Musíte je pro tohle dobrodružství nadchnout.

Myslím, že i pro herce bylo lákavé zkusit si natočit film v místě, kde se točit vlastně nedá.

Co technika! Na začátku, když se interiér meteorologické stanice upravoval pro film, museli kluci z výpravy, mimochodem naprosto skvělá slovenská parta, dovléct nahoru lanovkami starou litinovou secesní vanu, v níž se Anička Polívková koupala. Byl to adrenalin.

Ano. Bylo to peklo. Některou techniku jsme na Chopok dopravovali denně. Navíc štáb bydlel na dvou místech. Občas kvůli počasí nejezdila lanovka jedněm, pak druhým. A až strašidelné bylo, když se zastavila na laně kvůli vichřici. Tma, vítr. Kabina se houpala. Děti se občas strachy rozplakaly, ale Martin Dejdar zabodoval: předvedl Barta Simpsona a bylo po pláči.

Nechce se mi moc v této nelehké době rozebírat nedůležité žabomyší války mezi tvůrci a kritiky. Raději až příště. (Smích)

Ženská v kinech běžela pět měsíců (další promítání zastavilo uzavření kin – pozn. red.). Což je pro mě, jako producenta a režiséra, bezesporu úspěch. Vnímám krásné a milé, upřímné vzkazy na Facebooku, po e-mailech. A třeba když ve čtyřtisícovém městečku po třech představeních museli přidat ještě tentýž den čtvrté, cítíte, že vaše práce a útrapy měly smysl. Jana Preissová říká, že film vzala kvůli scénáři, ve kterém rodina, láska a dobrý konec hrají hlavní roli. A Bolek Polívka, že film je o rodině, která nemá žádné starosti. (Smích) A o rozptýlení tohoto druhu občas jde, ne?

Ano, bylo to těžké, syrové drama. Pan kameraman Ondříček mi tehdy řekl: natočila jsi skvělý film, ale nepočítej s tím, že to hodně lidí pozná. Já doufala, že možná objede malé festivaly a do kina si na něj zajde aspoň ten, jak se říká, nevětšinový divák. Nestalo se. Film je deset let každým rokem vysílán na televizní platformě, žije na DVD a streamu. Vybrali si ho do soutěže v indické Kalkatě… No a cílem mých komedií nebo romantických filmů je naopak lidi bavit a potěšit, a takhle je beru. Udělat dobrou komedii, je podle mě těžší než natočit drama.

Dobré? Špatné? Tolik diváků, tolik různých nálad, vkusu… Za filmy mluví návštěvnost, prodej do světa. Mou česko-mexickou koprodukční romanci Přijde letos Ježíšek? koupily televize v USA, Mexiku a země Jižní Ameriky, Filipíny, kde jsme s ním byli také na festivalech. Proč asi? Láska a jemný humor jdou napříč národnostmi. Úsměv lidi spojuje.

Chodím. Vzpomněla jsem si, právě v této nejednoduché době, na jeden článek podle něhož smích zvyšuje hladinu interferonu gamma, který hraje aktivní roli při boji s viry a růstu buněk. Ovlivňuje imunitu. Předpokládá se, že schopnost interferonu gamma regulovat a ovlivňovat imunitní odezvu je jeho nejdůležitější vlastností. Jeho hladina zůstává zvýšena až dvanáct hodin poté, co člověk sledoval filmovou komedii. To je nádhera, ne? (Smích)

Když u mě na gymplu nad jadernou fyzikou zvítězil film, tak to byly samozřejmě těžké věci, z nichž odcházíte vyřízení. Teď ráda zajdu i na komedie. Jak je vidět ze statistik, nejsem sama. Skoro všichni máme rádi ty staré, úžasné francouzské a italské i ty z první republiky. Ovšem i jejich tvůrci počítali s tím, že je zhlédnete, pak si zajdete na skleničku, za 14 dnů půjdete na něco jiného. Komedie a romantické filmy jsou spotřební věc. Jsou to produkty.

Filmový vědec by vám to asi rozebral lépe. A milovníci filmů vědí, že z některých se stane super úspěšný fenomén, ikonická věc, stejně jako z filmu jakéhokoli žánru. Jo, kdybychom znali tenhle chemický vzorec, tak jsme všichni v Hollywoodu. (Smích) Film je dobrodružství. Naštěstí. Je to až nesnesitelně těžké, když prvně zasednete jako režisér s diváky v sále.

Otřepete se. Naberete novou energii – a jdete to zkusit znovu. A věříte, že vaše vyprávění kolem ohně, čímž každé vyprávění příběhů je, bude mít smysl a diváky k tomu ohni přitáhne.

Zdroj: Kinomaniak.cz. Zaokrouhleno na tisíce, údaje za rok 2019 a 2020