Režisér Sam Hargrave pro Novinky: Vyproštění 2? Nikdy jsem v Česku neslyšel větu: tohle už nejde

Nový akční snímek se sice dějově odehrává v Gruzii a v Rakousku, nicméně pozorní diváci poznají dost „českých“ motivů a lokalit. Filmaři jej u nás natáčeli během pandemie.

Pro své potřeby využili nejednu stavbu, vlak, továrnu, vrtulníky, zbraně… Vyproštění 2 je totiž plné akčních scén, jež jsou pro něj zásadní. Právě ty v jedničce diváky uhranuly. Režisér, kaskadér (skoro) v penzi v sobě ani ve dvojce nezapřel, že právě on je tím, kdo je dříve aktivně natáčel.

Jednička se těšila na Netflixu velkému zájmu. Byl jste u natáčení dvojky nervóznější?

Oba filmy byly obtížné. Ale máte pravdu v tomhle, v nervozitě byla dvojka asi těžší, již se od nás cosi očekávalo. My jsme se taky sami snažili, aby byla lepší než jednička. Od té nikdo, popravdě, naopak nic moc předem neočekával…

U dvojky to bylo zkrátka jiné. Chtěli jsme, aby byla svižnější, aby se líbila i těm, které už chytla jednička. V něčem jsme pod tlakem očekávání tedy byli. Navíc já sám jsem fanoušek akčních filmů, zároveň jsem režisér… Jednoduše se tak snažím natočit film, který by mě bavil a byl pro ostatní, co to mají nastavené stejně, alespoň tak dobrý jako ten první.

Pojďme neznalým říci, že v jedničce vaše hlavní postava, hraje ji Chris Hemsworth, zemřela. Vypadá to, že jste dvojku tehdy neplánovali, že?

Vážně? (Smích) Krátká odpověď na vaši otázku zní: Ano. Ta delší zní: Náš původní příběh s dvojkou nepočítal. Chtěli jsme vyprávět osud muže, který končí tím, že obětuje svůj život pro to, aby odčinil své hříchy z minulosti. To nám dávalo smysl. Jenže když jsme film začali promítat prvním divákům v rámci testování, postava se jim opravdu zalíbila. Z Netflixu pak přišla nabídka, že by se mohla objevit i v dalších filmech.

Takže protagonista Tyler Rake nakonec v jedničce přežil, s čímž jste, samozřejmě, souhlasili.

Ano, začali jsme pracovat na rozšíření jeho světa. S Chrisem jsme se poměrně brzy ale shodli, že nás to baví, že má svou postavu rád. Dvojka se proto řešila již při natáčení jedničky. Proto jsme Tylera, podle mě, nenechali na konci jedničky zemřít. Čekali jsme, co na ni řeknou diváci, nechali jsme si jakýsi volný prostor. Naštěstí se jim to, jak už víme, líbilo. Naštěstí pro nás, a tak vznikla dvojka.

Co se týče lokací, byla velkorysá. Kolik času jste během natáčení strávil na cestách?

Měli jsme 74 natáčecích dnů. Z toho v Praze jsme strávili dvacet, kde jsme scény dělali na jednom místě. Ve zbylých dnech jsme hodně přejížděli. Vyrazili jsme i do vašich hor, do věznice, zkoušeli vlaky, opakovaně mířili do Vídně… V autech jsme byli opravdu hodně.

Vyproštění 2 je plné akčních scén. Nejdelší, z věznice, má přes 21 minut. Předpokládám, že i na ni jste měli určitý počet stránek ve scénáři s detailním popisem každé z nich.

Byly přesně popsané, jak mají vypadat. Vše se muselo proto pečlivě připravit, nazkoušet, vyžadovalo to čas… Tedy téměř vše. Pak máme filmu scény, které se musely udělat na první dobrou. Jde konkrétně o scénu s vrtulníkem a vlakem, to předem zkoušet nejde, protože by to bylo velmi drahé, velmi časově náročné. Ale i tady jsme museli přesně vědět, co děláme. Zkoušeli jsme si tak vše předem na hračkách.

Zjišťovali jsme, jak by to mělo poté ideálně v realitě vypadat. Snímek jsme navíc točili „napřeskáčku“, dějově, vizuálně do sebe muselo vše taky zapadat. Navíc si k popsanému přidejte ještě pandemii, během níž občas někdo onemocněl, nemohl točit tu a tu scénu, museli jsme se pustit do jiné…

Chris Hemsworth musel být kvůli roli ve vrcholné formě. I vy jste se snažil, co vím.

(Smích) Viděla jste Chrise? Ten je vždy ve vrcholné formě. V daleko lepší než já. I když jsem se taky snažil v dobré fyzické, bojové kondici být, vážně. Musel jsem. Natáčení bylo dlouhé, držel jsem i kameru, natáčel s ní (vykloněný při jízdě z auta - pozn. red.). Nechtěl jsem nikoho brzdit. Nechtěl jsem, aby se na mě někde čekalo.

Jsme u kamer. Kolik jich běžně potřebuje podobný akční film?

To záleží na tom, co děláme. Někdy stačí jedna, třeba ve vodě. Ve většině času jich ovšem běželo několik, minimálně dvě. Například ve Vídni, u scény odehrávající se na střeše, byly chvíle, kdy jsme měli v chodu šest kamer. U podobně velkých, složitých scén musíte natočit co nejvíce materiálu, abyste šetřil/a lidi, čas i peníze… Co si pamatuji, nejvíc kamer jsme využívali u scén s vrtulníky, čtrnáct.

Film plný akčních scén může s sebou přinést zranění. Vám se při natáčení vyhnula?

Zranění? Myslím si, že jich nebylo víc, než bývá obvyklé, nějaké boule, modřiny. A nejvážnější? Jedna z našich postav si při akční scéně ve vězení zlomila nohu. Musela do nemocnice a my jsme museli vyrobit ortézu, aby mohla chodit… Vše se zvládlo, sem tam se scény přepsaly pro potřeby „jednonohé“.

Snímek má 122 minut. Je nějaká scéna, minuta, kterou byste teď vystřihl, přetočil?

Součástí našeho filmového světa je, že nikdy nedokončíte vše, co chcete, protože nemáte čas. Na druhou stranu s ním musíte umět pracovat. Naučit se být spokojený s tím, co už je dost dobré. Což znamená umět si říci: je konec, protože v tu chvíli to bylo nejlepší, co jsem mohl udělat.

Takže ano, možná jsem mohl udělat cosi líp, jenže pak bych netočil dál. Ve více než devadesáti procentech ale spokojený s Vyproštěním 2 jsem. Celé natáčení, výsledek naší práce vnímám tak, že se to podařilo. Mně, našemu týmu. Zároveň vím, že kdyby to samé dělalo deset lidí, bude to vypadat desetkrát jinak, tohle je taky normální.

A na jakou scénu, podle vás nejlepší, se mají diváci zaměřit?

Je to ta, když Tyler bojuje s mafiány v jedoucím vlaku. Ten boj je pro mě skoro dokonalý. Odráží skvěle význam slova bojovat. Chris dokázal mé představy dokonale zhmotnit.

Ještě jednou to zkusím. Co byste přece jen změnil?

Zbytek filmu? (smích). Dělám si legraci. Vážně nevím, musel bych dlouho přemýšlet.

Tak pojďme jinam. Děj dvojky se odehrává v Gruzii. Natáčelo se hodně v Česku. Proč jste tam nedal i české reálie, když jste třeba do Vídně jeli?

Příběh se odehrával v Gruzii, protože tak ho scenárista Joe Russo napsal. Přemýšleli jsme i o tom, že bychom točili hodně v Gruzii, jenže to by znamenalo neustálé stěhování… Když padla Austrálie kvůli covidu, Česká republika pak byla jasná volba. Kvůli lokacím, skvělým filmovým profesionálům, které máte.

Jsem u vás rád. Lidé jsou tak přátelští, pracovití. Nikdy jsem od Čechů při natáčení neslyšel větu: tohle už nejde. Cokoli jsem potřeboval, udělali. A mnohem rychleji, než je zvykem jinde pro tak velký film, jaký byl ten náš.

Ještě mi řekněte, Vyproštění 2 je plné zbraní. Kolik jste jich použili?

Kolik? Proboha! Byl jich hodně, vážně hodně. Dost jsme si jich nechali přivézt ze Spojených států, dost pocházelo z českých zbrojovek, z českých zdrojů. Další jsme přivezli z jiných států. Tyler Rake a jeho tým je různě střídali…

Snažili jsme se, aby natáčení bylo bezpečné, proto byly zbraně většinou „nefunkční“. Používali jsme i slepé náboje. Střílelo se v situacích, kdy bylo jisté, že se nikdo nemůže zranit. Chtěli jsme mít ovšem tyhle akční scény z drtivé většiny hotové z „placu“. Jednak to líp vypadá, jednak měl poté náš tým, který měl na starosti vizuální efekty filmu, míň práce. A když se ještě zamyslím nad vaší otázkou, vše odhadnu, těch zbraní, jejich typů, byly stovky, možná tisíce. (Smích)

Dvojka je na Netflixu k vidění od 16. června. Bude trojka?

Vím, že máme chuť my i Netflix. Teď asi všichni čekáme, jak Vyproštění 2 uspěje u diváků. Jestli si najde opět fanoušky a jejich reakce budou převážně kladné, tak říkám na trojku: ano. Sám bych rád viděl další Tylerův příběh.