RECENZE: Vysoká hra se utápí sama v sobě

Látka se proto neproměňuje v temný, napínavý thriller s omračujícím finále, kam zápletka zdánlivě zamíří. Místo něj se divákovi nabídne depresivně bezútěšný snímek, který se za přispění filozofujících narážek postav začne uzavírat sám do sebe. Své hlavní sdělení už jen dožvýkává jako morálně nechutné sousto až do tragického konce.

Režisér Jiří Svoboda napsal scénář na motivy knihy Advokát bývalého elitního policisty Václava Lásky. Ten se podílel na vyšetřování závažných polistopadových kauz hospodářské kriminality, vytunelování Harvardských investičních fondů i krachu Investiční a poštovní banky.

Svoboda, důkladně obeznámený díky Láskovi s korupčním prostředím české politiky, převzal do svého filmu jeho do jisté míry autobiografického románového hrdinu, policistu Tomáše Krásu (Richard Krajčo), který vystudoval práva, ale „gaunery radši chytá, než aby jim jako advokát pomáhal“. Kolem něj pak rozvíjí zápletku, která zamíří do nejvyšších politických sfér a odhalí korupci u obrovské armádní zakázky.

Kriminalistu přitom scenárista uvrhne nejprve do konfliktu zájmů, když se díky své milence, investigativní novinářce Simoně (Anna Fixová), dostane k podezřelým fotkám politiků, kteří kují jakési pikle na golfu v Africe. Mezi nimi je i jeho tchán, vlivný politik (Tomáš Töpfer).

A posléze i do nebezpečí, když se s pomocí svých informátorů, hackera Samira (Ivan Franěk) a tajemného muže Židlického (Ondřej Vetchý) vydá ve stopách tchána i podivných smluv, které jsou nalezeny při smrtelné dopravní nehodě.

Zpočátku však velmi dlouho scénář diváka až chaoticky zahrnuje dalšími a dalšími figurami, takže zorientovat se mezi nimi i v ději je obtížné. Film proto hrozí nudou dlouho předtím, než se Krása a jeho pátrání vůbec dostanou ke slovu. Práci Svobody-scenáristy v této fázi významně vylepšuje Svoboda-režisér spolu se svým dlouholetým spolupracovníkem, kameramanem Vladimírem Smutným.

Dynamický, až klipovitý obraz je ve spojení s hudbou vůbec mimořádně zajímavou stránkou snímku. Sugestivně navozuje až paranoidní atmosféru, kdy všichni sledují všechny, s pomocí pouličních kamer i sofistikovaných odposlechových přístrojů, které mají k dispozici obě strany zákona, a jak se ukáže, slouží i ve vrcholném politickém boji.

Jenže hrdinovo poznání, že zkorumpované politické prostředí je systém, který se dá těžko porazit, se objeví jako laciné klišé, o němž se hlavně mluví a které efektně zpřítomňují kamery a odposlechy. Dramaticky se ale do filmu příliš hluboko nedostal. Nejsou v něm žádná překvapivá odhalení ani zvraty, jen Krásův rozpačitý odchod od policie, návrat a definitivní krvavá tečka.

Hodnocení 50 %