RECENZE: Věřit vlastnímu úsudku, nebo rodičům? Debut After Party nabízí zajímavou podívanou

Scenárista a režisér v jedné osobě si pro první film dobře zvolil příběh, který volně vychází z jeho zkušenosti, což mu zaručilo značnou dávku autenticity. Děj není zbytečně komplikovaný, soustředí se na několik postav v krátkém časovém úseku čtyřiadvaceti hodin rámovaných dvěma večírky.

Hlavní hrdinkou je dvaadvacetiletá studentka Jindřiška, která si užívá prázdniny v luxusním domě svých rodičů. Čas tráví s tamní mládeží, ale hlavně se svou nejlepší kamarádkou Karolinou.

Ráno po jedné party se probudí s příšernou kocovinou, kterou ještě umocní zjištění, že dům obsadili exekutoři a řádí tu jak pověstná černá ruka. Kus za kusem berou předměty, lhostejno, komu z rodiny patří, a dokonce i jakou mají cenu: odnesou zarámovanou Jindřiščinu kresbičku z dětství, minou jeden z nejdražších kusů nábytku…

Jindřiška nechápe, co se děje, hlava zmučená alkoholem a aktuálním šokem nemůže pobrat zjištění, že rodina možná přijde i o dům. Matčino neslané nemastné vysvětlení, že táta má nějaké problémy, ale určitě všechno brzy vyřeší, ji rozhodně neuklidní. A táta je podle očekávání nedostupný.

Další šok však přijde, když pro ni otec přijíždí a snaží se ji přesvědčit, aby si vzala půjčku a „půjčila“ mu ji na další investici, která má dát všechno do pořádku.

V dívčině hlavě nastává drama vpravdě životní. Uvěřit tátovi, že tentokrát to vyjde, a zachránit půjčkou jeho i dosavadní život celé rodiny, nebo ochránit samu sebe?

Nejsilnější stránkou filmu, jehož scénář ocenila v roce 2018 Filmová nadace, je právě Jindřiščino vnitřní dilema a zároveň síla kamarádství mezi ní a Karolinou. Jindřišku to logicky přece jen táhne k tomu, aby otci, který ji zřejmě dosud nikdy nezklamal, uvěřila, ale sama cítí, že vzít si tak velkou půjčku je velmi nebezpečné.

Strakatému se podařilo natočit její váhání s napětím, které se přenáší velmi dobře i na diváky. Ti stejně jako Karolina vědí, že jeho řeči jsou jen stavění vzdušných zámků, v nichž Jindřiška nikdy žít nebude. Kája Jindřišku upřímně a naléhavě varuje, zároveň je však zřejmé, že bude kamarádce oporou za všech okolností.

Obě herečky, Eliška Bašusová jako Jindřiška a v celovečerním filmu debutující Anna Tomanová jako Karolina, hrají uvěřitelně, Tomanová možná ještě o trochu lépe, její role je ovšem také vděčnější.

Slabší je postava Jindřiščina otce v podání Jana Zadražila. Jeho suverénní chování, a hlavně řeči a neurčité plány, jsou až příliš průhledné. Diváci na rozdíl od Jindřišky neuvěří jeho slibům, že poslední finanční injekce vše vyřeší, ani na vteřinu.

Větší péči mohla dostat postava Jindřiščiny matky (Monika Zoubková) a skoro parodicky působí oba vymahači dluhů, kteří jako kdyby vypadli z bláznivé komedie. Také to, že Strakatý nedal filmu jednoznačnější závěr, je spíš chyba než oprávněné rozhodnutí nechat na divácích, ať ho pochopí po svém.

Přes chyby, které k debutu patří, je nicméně After Party jeden z nejslibnějších prvních filmů, jaké v posledních letech vznikly.