RECENZE: Venomův poslední tanec vede okoukaný hláškující parazit

Cejtím mokrýho psa. Jak to ten Tom Cruise dělá? Venom s pořadovým číslem tři je příkladem žánrového filmu, kterému by došel dech ještě před premiérou, nebýt známého obsazení.

V úvodu zmíněné hlášky, které odkazují na pravidelné přestřelky mezi hlavním hrdinou a jeho blízkým mimozemským přítelem, jsou jakýmsi evergreenem série, která však na počítačem vytvořenou dynamiku Eddieho a Venoma sází vše. Hlody jsou to celkem zábavné, patří však spíš do dětinské či nižší cenové kategorie a přes sto minut se na nich zkrátka postavit nedá.

Brock (Tom Hardy) a jeho parazit jsou jedno tělo, jedna duše, a ve svém epilogu svádějí rozhodující boj s takřka anonymním zloduchem a jeho zubatými nohsledy za doprovodu skupin Queen, ABBA, Davida Bowieho nebo Maroon 5.

Celý snímek, který je režijním debutem scenáristky Kelly Marcelové, působí jako povinná položka nasmlouvané trilogie, kterou sotva nad vodou drží charismatický Tom Hardy a jeho image světem (a mimozemšťanem v těle) otlučeného novináře, který se jako Venomův hostitel částečně podvolil vražednému řádění, ale stále chce zachránit svět jako správný geroj. I to už jsme ale viděli mnohokrát.

Tvůrci v rámci rozpočtu přidali více příšer a do vedlejších rolí známé tváře, které ze stereotypních charakterů dělají o krapet zajímavější podívanou.

Juno Templová, Rhys Ifans či Chiwetel Ejiofor by však mohli být snadno nahrazeni a celku by to ubralo možná tak hvězdný lesk. Pokud totiž sebetalentovanější herci pracují s průměrným scénářem, tančí se o něco hůř než obvykle.

Ifans a Ejiofor navíc obracejí vzhůru nohama nepsané pravidlo, že do stejného světa opravdu nepatří totožní herci v naprosto jiných úlohách. Ani alibistický titulek „ve spolupráci s Marvelem“ by společnosti Sony neměl projít, zvlášť když ve všech filmech série s oblibou naráží na svět se Spider-Many, Avengers a spol. Je snad v Hollywoodu málo perspektivních umělců?

O technikáliích a ohebnostech multiverzí ale opravdu nový Venom není. Poslední tanec je hořkou pilulkou pro komiksové fandy, kteří by čekali spíš interakci s jakoukoliv verzí pavoučího muže než podprůměrný akční film.

Ten své tempo odráží od gagů a náhodných hudebních taškařic, velmi slabého střetu mezi zlem a menším zlem a vede trilogii do neuspokojivého finále. Snímek nemá žádnou hodnotu v rámci kontinuity, nezaujme ani příběhem, ani akcí či efekty.

V závěru jen nechá veselou rodinku s obsesí pro emzáky pobíhat Oblastí 51, kde je k vidění slet ještěrek všech barev a druhů. Jakýkoliv nosný obsah má v sobě podobnou díru, jakou je ta v plotě zřejmě nejstřeženějšího vojenského objektu na světě.

Kromě souhry Hardyho a speciálních efektů mají snad pobavit i opakované vtipy se ztracenými botami, hercův konkurz na Jamese Bonda (Barbara Broccoliová už jistě volala agentovi - producentka podílející se na sérii o bondovkách) a Venomova transformace ve slušnou zoologickou zahradu parazitů.

Bohužel nic z toho nefunguje tak, aby divácký zážitek byl lepší, ba dokonce zapamatovatelný. Pokud je komiksový monopol na ústupu, tak je Venom: Poslední tanec jen další zakalenou vodou na jeho mlýn.