RECENZE: Úlet až do vesmíru. Kadetka Robertsová je symbolem nenáročné letní komedie

Touha po nejniternějších snech má ohromnou sílu. Rex Simpsonová není výjimkou. Osud ji ale nasměroval pryč od mezihvězdného cestování a její životní mise. Nasměroval ji za bar na Floridě. A jelikož není Elle Woodsová (postava z filmu Pravá blondýnka), dostane se mezi vybrané kadety jen milosrdnou a neuvěřitelně naivní lží. Kdo ale nikdy nelhal ve svém životopise, že?

Garciová přichází na videotéku Prime Video s jasným konceptem jednoduché, milé a humorem snesitelné letní komedie. Ztřeštěná hlavní hrdinka touží po nemožném a shodou náhod dostane příležitost dokázat, že touha a cílevědomost je někdy víc než kvalifikace.

Úlet je tedy klasicky předvídatelný a neoriginální, přesto zřejmě naplní představy o nenáročné podívané na víkendový večer.

Na nic si totiž nehraje. Ačkoliv riskuje, že na poli vesmírného cestování bude konfrontován s alespoň minimální porcí faktů a vědeckých (ne)přesností, nebojí se přitlačit v komediální rovině a je to tak dobře.

Patrně nepopulární myšlenku, že lží se dá prorazit i zeď, vyvažuje nadsázkou a přestřelenou hloupostí všech zúčastněných.

Mimo tak není jen sama Rex nebo její kamarádka, která se postupně vydává za všechny vážené reference, ale i vedení kadetského programu a bohatá plejáda jeho účastníků. Hlavní slovo má však ulítlá Floriďanka, která zaujímá netradičním přístupem a řešeními mimo komfortní zónu či expertizu.

Emma Robertsová je nenápadným tahákem filmového Úletu. Sympatické Američance podobný typ filmu s více či méně stereotypními a místy i hloupými charaktery sedí a se svou Rex vrací diváky o pár desítek let zpět do minulosti, kdy podobných milých výstřelků bylo požehnaně.

Nešetří energií, komediálními etudami, a pokud je něco na filmu naprosto uvěřitelné, je to hereččino odhodlání přesvědčit nás o velikosti jejího přání opustit Zem a stát se astronautkou.

Na opačnou strunu hraje žánrem mandatorní romantická linka s místy velmi otravnou postavou Toma Hoppera. Kolik sympatie a atmosféry dokáže Robertsová vyrobit, tolik její interakce s Hopperem filmu sebere. Pokud by mezi herci fungovala alespoň minimální chemie, iluze o minimalistickém trháku by byla naplněná.

I přes její absenci je však Úlet dobrým důvodem k zapnutí televize. Delší stopáž překvapivě ustojí veškerou taškařici a nese hlavní myšlenku oblečenou do modré džínové bundy až do konce. Každý totiž v sobě nese onen velký sen, a proto jsme také ochotni vypnout mozky a necháme si s radostí lhát do kapsy.