Článek
Sebevědomý Daniel (Daniel Brühl) je bohatý berlínský herec ve středním věku, který žije s rodinou v luxusním půdním bytě, usrkává si kávu z luxusního kávovaru a platí si osobního asistenta i chůvu pro děti. Právě se chystá do Londýna, má totiž šanci hrát v americkém komiksovém filmu, který je sice úplně stupidní, a Daniel to dobře ví, ale vydělá mu další nezanedbatelnou částku. Před odletem si zajde do hospody na rohu, kde vysedává Bruno (Peter Kurth), zasmušilý starý chlap. Nemá tušení, jak zásadně to změní jeho osud.
Zklamaný Bruno si zbabral osobní i profesní život. Jemu osobně přerod ošuntělého východního Berlína v předražené hipsterské velkoměsto nepřinesl nic. V předdůchodovém věku posedává v hospodě a nadává na poměry. Ještě raději by se ale pomstil všem mladým a bohatým celebritám.
Začne konverzovat s namyšleným Danielem, který vůbec netuší, že jde o jeho souseda z domu. Vysmívá se jeho filmům a postupně přitvrzuje, až začne zdánlivě vyrovnaného herce děsit. Dědek z hospody o něm totiž ví úplně všechno, včetně intimních detailů.
Peter Kurth a Daniel Brühl.
Příběh z pera Daniela Kehlmanna, osekaný na podstatu, se odehrává v omezeném prostoru hospody a bytu. Udržuje neustálé napětí, poměr sil mezi oběma protagonisty se pomaličku převrací, až dorazí k nemilosrdné pointě. Děj vystačí tak akorát na devadesát minut a v pravou chvíli vrcholí.
Nejde o čistou komedii, ale části filmu jsou úsměvné (třeba Danielovy telefonáty o komiksovém filmu, které si z nesmyslnosti podobných produkcí nepokrytě utahují). Brühl má zjevně smysl pro sebeironii, protože v takovém americkém filmu sám hrál.
Jako herec tu odvádí výbornou práci na proměně svého cool floutka v uzlíček nervů. Stejně tak jeho mučitel s estébáckým kukučem Peter Kurth, herec u nás nepříliš známý, který ale v Německu platí za velkou hvězdu, dokonce za jednu z největších.
Soused zneklidňuje a nutí k přemýšlení i tím, že záporná a veskrze nesympatická postava Bruna má často pravdu. Je to sice zakomplexovaný člověk, ale docela přesně upozorňuje na pokrytectví a aroganci bohatšího spoluobčana a západních Němců obecně. Ti jsou na východě dodnes vnímáni jako namyšlení chytrolíni zvaní „Besserwessi“, kteří pořád poučují, zatímco západní Němci zase rádi naznačují, že na východě je to samý nácek, komunista a flákač, což je samozřejmě hrubá paušalizace.
Povedená konverzační tragikomedie natočená s minimálním rozpočtem stojí na dvou hercích. Líčí střet starého a nového světa v Berlíně, ale diváky možná překvapí, jak moc je ten příběh český. Nemusel by se odehrávat v berlínské knajpě, ale klidně třeba v Karlíně. Škoda, že to naše scenáristy nenapadlo dřív.
Celkové hodnocení: 75 %