Článek
Částečně autobiografický příběh sepsaný švýcarskou rodačkou do podoby scénáře vychází z dlouhodobých vztahů s Čechy a českou kulturou. Námět není vůbec špatný. Na jedné straně stojí otec emigrant, který si cení pouze peníze a společenské postavení, na straně druhé syn, který nemá švýcarskou naleštěnost a přetvářku rád, stále se hledá, a nakonec prchá daleko od autoritativního otce. Ztraceni v ráji do určité míry připomínají oblíbený subžánr českých tragikomedií, který kritika označuje za „chcípácké“ filmy.
Postava přísného otce se nestala karikaturou, později se odhalují její lidštější rysy a slabůstky. Jako mladý neměl nic, celý život zasvětil práci a poměrně slušně zbohatl. Své děti vychovává diktátorským stylem, nutí jim své hodnoty až příliš, protože nechápe, že lze být šťastný i jinak. Syna Eugena to vyžene do Prahy, kde provozuje rockový klub.
Hana Vagnerová a Dominique Jann
Celkem vtipná je otcova vymyšlená historka o tom, jak mu ublížili sovětští vojáci a od té doby má nemocnou nohu. Není to žádný chorobný lhář, jen vytuší, že Švýcaři tohle chtějí slyšet. Historka z „divokého východu“ dobře odpovídá jejich zmateným představám o Česku. Mnozí Švýcaři si dodnes myslí, že se v ČR píše azbukou a chodí tady po ulici gangsteři s kalašnikovy. Zkrátka něco mezi Ruskem a Albánií 90. let minulého století. Občasné vysvětlování známých okolností roku 1968 tak sice nepobaví, ale dá se pochopit jako logická daň za to, že příběh je určen i cizincům.
Samotná realizace slibného námětu bohužel trpí řadou neduhů. Protagonista snímku Dominique Jann je poněkud prkenný, pořád používá jeden výraz. I chcípácká postava se dá hrát zajímavěji. Mimořádně otravný je starší pán z autobusu - přehrává až nesnesitelně.
RECENZE: Tragikomický souboj frajírka v obleku s východoněmeckým dědkem
Nejpřirozeněji působí Hana Vagnerová ve vedlejší roli dívky, do které se hlavní antihrdina zamiluje. Bohužel její motivace, proč se s ním po rozchodu najednou zase schází, zůstává nevysvětlena. Zaskočenému divákovi se může zdát, že tu chybí kus filmu.
Snímek je plný mlčení, smutných utrápených pohledů a dialogů bez pointy. Řada scén vyznívá křečovitě. Určitě by pomohlo více a svižněji používat střih. Na druhou stranu jde přinejmenším o poctivý pokus natočit film, který o něčem vypovídá, a to, v záplavě nablblých vánočních romantických komedií, vlastně není málo.
Celkové hodnocení: 55 %