RECENZE: Smolný pich otřásá konvencemi

Zlatého medvěda za nejlepší film udělila koprodukčnímu snímku Rumunska, Lucemburska, České republiky a Chorvatska Smolný pich aneb Pitomý porno a ohodnotila ho jako „mimořádně aktuální film, který otřásá společenskými i kinematografickými konvencemi“.

Satirický film o současné rumunské společnosti i její minulosti natočil režisér Radu Jude, laureát Stříbrného medvěda z roku 2015 za Aferim! a karlovarského Křišťálového glóbu z roku 2018 za snímek Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři. Distribuční společnost Aerofilms ho uvádí v předpremiérách ode dneška do 26. května na platformě Aerovod v modelu Premium VOD a v kinech hned po jejich otevření. Do běžné distribuce pak snímek vstoupí 2. září 2021.

Navzdory názvu je porno ve filmu autorovi jen záminkou k moralistnímu i humornému pohledu na vlastní zemi. Ústřední postavou je nenápadná, pečlivá a všeobecně oblíbená středoškolská učitelka Emi. A právě té se stane to, co se dnes může stát každému, kdo ví, ale podceňuje, co všechno je internet. Velmi názorné a dost drsné video, v němž si Emi s manželem natáčejí své sexuální radovánky (film je kvůli tomu přístupný až od 18 let), se dostane na síť a dosud bezúhonná učitelka stane na pranýři před rodiči svých žáků, z nichž většina žádá její vyhození ze školy.

Jude rozdělil film na tři části. V té první Emi směřuje na shromáždění rozlícených rodičů. Jde ulicemi, občas se zastaví, s někým promluví, něco koupí, telefonicky zjišťuje, jestli by se video ještě nedalo ze sítě stáhnout. Nedalo.

S jejími kroky diváci sledují ruch města a v něm skvěle, protože nenásilně, naprosto přirozeně podaný obraz doby. Auta, reklamy, spěch a nervozita, bohatství i chudoba, zarouškovaní lidé, kteří jsou čím dál agresivnější.

Covid-19 je všudypřítomný, ale až v druhém plánu jako nenápadný, a přece tak výrazný rys (nejen) rumunského léta 2020. Právě v zachycení reality je film asi nejsilnější, byť pro diváky místy trochu náročný, protože zdaleka nestačí sledovat jen hlavní postavu.

Radu Jude je známý provokatér, který si se zažitými filmařskými postupy nedělá starosti. A tak v druhé části filmu Emi opustí a šokuje diváky nepopsatelnou koláží skečů z rumunské historie a současnosti, v níž nejspíš načrtává své názory na svět, do kterého se narodil a v němž žije, od masakrů minulosti až ke vtipům o blondýnách…

Až závěrečná část přivede učitelku před tribunál. Nestojí však před ním jako utrápená kajícnice, naopak odráží útoky rodičů s jistotou člověka, který si za právem na své soukromí pevně stojí.

A zase je toto shromáždění spíše jen záminkou k představení nejrůznějších typů lidí, mezi jejichž hereckými představiteli je i česká herečka Petra Nesvačilová. Je tu důstojník armády, známá úplatkářka, antirouškař, příznivec konspiračních teorií, farář i ředitelka školy.

Zazní velmi drsná slova na téma antisemitismu, rasismu, xenofobie a velkého pokrytectví a člověka napadá především to, jakými prkotinami se ve světle toho všeho lidé dokážou zabývat.

I tady Jude provokuje, ale dál nejde. Nechává všechno na divácích, jimž dokonce nabídne tři varianty možného konce, jako by sám nevěděl, pro který se rozhodnout. Nejspíš opravdu neví, a není to pro něj důležité. Není soudce, je ten, kdo nastoluje otázky a se smyslem pro humor provokuje k přemýšlení. To není málo.

Hodnocení 75 %