Hlavní obsah

RECENZE: Severskému divnohumoru Češi rozumějí

Věčné mžení, šedivá krajina. Ujeté postavy s různými úchylkami do sebe lámou jednu sklenici vodky za druhou. Služba HBO GO právě uvedla další norský seriál Vítejte na konci světa. Je docela dobrý.

Trailer Vítejte na konci světaVideo: HBO

Článek

Humor Norů se pochopitelně dost liší třeba od humoru Italů a už několik let se zdá, že čeští diváci ho dobře chápou a vítají. Určitě se alespoň uchechtnou, když depresivní protestantská pastorka sdělí rozhádanému manželskému páru půvabnou moudrost: „Když se jedny dveře v životě zavřou, ty druhé se taky zavřou.“

Jednou z hlavních postava série je Siri, mladá matka, která odchází s dcerou od pijícího manžela a stěhuje se k místnímu divochovi, kterému říkají Bilzi. Postupně se ale ukazuje, že není žádnou obětí, sama má pochybnou morálku, štve dívku proti otci a dosahuje opačného efektu. Dítě začne matkou pohrdat.

Navíc se ukáže, že Bilzi je blázen, násilník a pašerák, a ještě se cítí nadřazený všem ostatním, protože se opájí tím, že pochází z národa Sámů (Sámové žijí na úplném severu Norska, Finska, Švédska a Ruska, jsou to nejpůvodnější obyvatelé severských končin a mají vlastní jazyk a kulturu, říkalo se jim také Laponci).

Foto: HBO

Marie Blokhusová hraje mladou matku, která nezvládne manželství a štve dítě proti otci.

Scénář se rozbíhá do mnoha dalších směrů, je tu také nešťastná stárnoucí pastorka nebo optimistická pohledná učitelka z města, která utekla na venkov s nadějí na novou rodinu a romantiku. Roztomilá postava se brzy přesvědčí, že takhle to nefunguje, zapadákov neposkytuje moc romantiky a představa, že na vesnici mají „lidé k sobě blíž“ je jen klišé. Škoda, že ke konci se už moc neobjevuje, její dialogy patří k nejzábavnějším.

Tvůrci nepřímo naznačují, že nejnormálnější z celé pošahané komunity jsou nakonec dvě prostitutky z Albánie, které si šetří na kiosek v Tiraně. Projevují zhruba stejnou morální úroveň jako běžní občané ze vsi.

Série Vítejte na konci světa určitě neoplývá třeskutou originalitou a nemyslím, že se o ní bude psát ještě za deset let, ale dá se bez újmy dosledovat až do konce. Podařilo se v ní smysluplně propojit rodinné drama s prvky krimi a udržet násilí i nemainstreamový humor na přijatelné úrovni, takže se nezvrhne v brutální vyvražďovačku beze smyslu. Pořád lze věřit, že ten příběh se přibližně takhle mohl stát, i když nemá cenu zastírat, že „ujetý“ to trochu je.

Celkové hodnocení: 75%

Výběr článků

Načítám