RECENZE: Rodinná komedie Střídavka své diváky neurazí

Zkušenosti obou hlavních tvůrců se projevily hlavně v řemeslně slušném výsledku, čímž se Střídavka od řady českých vztahových komedií příjemně, byť nikoliv zásadně liší.

Téma rozvodů a jejich dopadů na děti i dospělé je aktuální, dost citlivé a možná by stálo i za dramatičtější žánr. Konečná však vsadila na léty prověřenou jistotu, že diváci mají „vztahovky“, v nichž se kdekdo s kdekým vcelku bezbolestně rozvádí a dává libovolně dohromady, rádi. Vítají, že při jejich sledování nemusí (ba často ve vlastním zájmu nesmí) myslet, mimino ani svatba nikdy neublíží, a když se podaří ještě nějaká ta legrace, úspěch je prakticky zaručen.

Vzala tedy dvě původní rodiny (Jitka Čvančarová s Martinem Hofmannem a Anna Polívková s Jiřím Vyorálkem), rozvedla je a některé jejich členy poslala do nových vztahů. Takže tu máme Hofmanna s novou těhotnou partnerkou (Kristína Svarinská) a její, podle potřeby, (ne)dementní babičkou (Eva Holubová), Vyorálka nově s Čvančarovou a opuštěnou Polívkovou. Ti všichni pak tvoří jednu rodinu společnou, která se musí podělit a postarat o děti: vypravovat je do škol a zase vyzvedávat, odvážet na kroužky, krmit, dát někam spát...

Bývalé páry i noví partneři se sice sem tam mezi sebou chytnou, ale v zásadě spolu vycházejí dobře, takže přes různá zábavná nedorozumění a zápletky fungují, a děti nijak zvlášť netrpí, spíše si do dospělých občas trefně rýpnou.

Nabízí se sice otázka, proč se tedy vlastně původní rodiny rozpadly, ale ta už patří do oné kategorie „myšlení zakázáno“, stejně jako překotné proměny postav či z nebe spadlé finále.

Některé zábavné momenty pobaví, což je hlavně zásluha herců a jejich režijního vedení, film neuráží náloží vulgarismů, sexu ani přílišných nejapností, a protože cílové publikum je spíše to seriálové, pravděpodobně bude spokojeno. A jelikož tvůrcům zjevně o víc než o spokojenost nenáročných diváků nešlo, lze konstatovat, že záměr byl naplněn.

Hodnocení: 55 %