RECENZE: Povedený hořký „šampón” s Čermákem a Švehlíkem

Velmi hořká komedie Prvok, Šampón, Tečka a Karel ukazuje, že film Patrikovi Hartlovi sedí možná víc než knihy. Některé jeho prózy skutečně nejsou žádné literární zázraky, působí spíše jako rozšířený scénář než pravá literatura. Tento film se ale hodně povedl.

Obsazení je vynikající (Martin Pechlát, David Švehlík, Hynek Čermák, Martin Hofmann). Hodně pozornosti na sebe strhává zejména Čermák v roli největšího magora z celé party. Voják a instruktor na policejní škole žije 40 let s maminkou, protože to „neumí s holkama“. Postava na pokraji zhroucení Čermákovi fantasticky sedne. Vidíme před sebou lidskou tragédii, ale je těžké se nesmát, když se opilý pere s vyhazovači ve strip klubu nebo se hádá s matkou, kterou má rád, ale současně ji nenávidí, protože především nenávidí sám sebe.

Ne že by na tom ostatní postavy byly o tolik lépe. Švehlík, který asi kdysi chtěl být umělcem, točí stupidní reklamy na polévky a nechá se buzerovat klienty. Depresi zahání občasnými milenkami, ale ani to už ho nebaví. Krachující otec velké rodiny Pechlát z finančních důvodů vystupuje v transshow a Hofmann, zdánlivě pohodový boháč, nesnáší podnikání a nerozumí si s manželkou, která zoufale touží otěhotnět.

Největší hodnota příběhu spočívá asi v tom, že není úplně zbabělý, neschovává se za připitomělý styl dnešních pohodových českých komedií o vztazích. Nebojí se servírovat realitu hodně hořkou, utopenou v panácích tvrdého alkoholu a slzách protagonistů. Motiv se hrou čtyř kamarádů, kdy se musí najednou za každou cenu na veřejnosti svléknout, je sice na hranici uvěřitelnosti, jinak je ale chování postav přísně logické.

Závěr snímku Hartl lehce „opajcoval“ z Hollywoodu. Aby překryl všeobecnou marnost a vědomí smrtelnosti vyzařující z jeho postav, zařadil staré dobré miminko. Těžko říct, jestli to byl nejlepší krok z uměleckého hlediska, prostě se tak rozhodl. V každém případě komedie, která tak úplně komedií není, představuje v Česku nadprůměr.

Celkové hodnocení: 75%