RECENZE: Policajt v Beverly Hills 4 vsadil na nostalgii a osvědčeného Eddieho Murphyho

O tři roky později na úvodní film v režii Martina Bresta navázala druhá Foleyho návštěva v Beverly Hills pod režijním vedením Tonyho Scotta, o sedm let později pak třetí a ze série nejslabší díl Johna Landise, odehrávající se v zábavním parku.

Od poloviny devadesátých let začala Murphyho produkční společnost pracovat na dalším pokračování, k jehož vývoji se v průběhu let připojili různí scenáristé a režiséři. Žádná z verzí ale neoslovila Murphyho natolik, aby se chtěl tomuto projektu věnovat.

Nejblíže k realizaci byla v roce 2013 televize CBS se seriálovou verzí, v níž by byl Axel jen vedlejší postavou, pomáhající v policejní kariéře svému synovi Aaronovi. Vznikl ale jenom pilotní díl, který po testovacích projekcích nebyl nikdy odvysílán a před dvěma lety unikl na internet.

Plnohodnotné navázání přichází po třiceti letech od posledního dílu a produkčně ho spolu s Murphym zaštiťuje věhlasný Jerry Bruckheimer. Ten se před dvěma lety podílel na znovuoživení dalšího kasovního hitu osmdesátých let v podobě dvojky Top Gunu.

Maverick nabídl dospělejší příběh než v jedničce, postavený nejen na působivých leteckých scénách, ale i na emocích a charakterovém vývoji postav. Tom Cruise v tomto akčním melodramatu, nestydícím se za sentiment, který je součástí vnímání tohoto fenoménu, prokázal, že stárne pomaleji než stíhací stroje, na nichž létá.

Třiašedesátiletý Eddie Murphy, který je o rok starší než Cruise, je na tom podobně. Dobře je to vidět v porovnání s jen o pár let staršími Judgem Reinholdem nebo Kevinem Baconem, kteří tu hrají jeho někdejšího parťáka Billyho, respektive v druhém případě hlavního záporáka.

Murphy roli Axela Foleyho dovede stále naplnit živelnou, vitální energií. Vklouzl do ní zcela přirozeně, čímž hravě překlenuje desítky let od jeho posledního výskytu v ní. A to i proto, že zůstal pořád stejný. Na předpisy moc nedá a vyšetřování si vede po vlastní linii.

Nezavře při tom pusu a jediné momenty, které ho vedou k nějakému vnitřnímu zamyšlení, jsou ty, když reflektuje svůj vztah s odcizenou dcerou Jane (Taylour Paigeová).

Ale ne nadlouho, protože způsob, který volí k jeho obnovení, je do velké míry postavený na slovním přesvědčování a vysvětlování toho, proč se jí vzdálil. A také na jejím vtažení do vyšetřovaného případu.

Ono to ani jinak nejde, protože důvod, proč se znovu objeví v Beverly Hills, je její ohrožení. Jane je obhájkyní a mezi její klienty patří gangster, obviněný z vraždy policisty. Jak se ukáže, neprávem. Na Axelovi tedy je, aby ochránil svou dceru, které je vyhrožováno, a našel Billyho, který se kolem tohoto případu také motal.

Stopy k jeho vyřešení přitom vedou do nejvyšších míst losangeleské policie a jejich propojení s mexickými drogovými kartely. A správně tušíte, že ani tentokrát se to neobejde bez obcházení pravidel policejní práce, což s sebou přináší i nějakou tu dočasnou suspendaci.

Zápletka není nijak originální a autor námětu a jeden z trojice spoluscenáristů Will Beall ani nepředstírá, že by tu šlo o nějaká šokující odhalení. Zkorumpovaného policistu Axel odhalí poměrně záhy podle luxusních bot, jež nosí. A kdyby náhodou váhal, jednání jeho poskoků je dostatečně vypovídající a utvrzující.

Přímočaré a nekomplikované byly ale i původní filmy a jejich osmdesátkové kouzlo se režisér Mark Molloy snaží připomenout jak pamětníkům, tak mladším ročníkům.

Díky tomu čtyřka působí, jako by se odehrávala v nějaké retro verzi současnosti, kde se tak trochu zastavil čas. Jsou tu mobilní telefony, ale využití moderních technologií při policejní práci se tu moc nepoužívá.

Vše tak zůstává při starém, i s honičkami v ulicích města, do nichž se zapojí sněžný pluh, ukradená policejní helikoptéra či golfový vozík.

A nechybí ani závěrečná přestřelka s početně převažujícím drogovým kartelem, v níž se staří pardálové, přirostlí už spíš ke kancelářské židli (John Ashton), spojují s jejich následovníky.

Jeden z nich, detektiv Bobby (Joseph Gordon-Levitt), se stává Axelovým novým parťákem, ale i tím, kdo mu na policejní stanici připomíná, že časy se přece jen změnily a on se nemůže při špičkování dotýkat jeho cti.

Bobby je novou postavou, ale jinak se série opírá o Axelovy kolegy z předchozích dílů i slavný ústřední hudební motiv od Harolda Faltermeyera.

Vládne tu díky tomu osmdesátková abiturientská nostalgie, k níž patří recyklace nejen známých hlášek a songů jako The Heat Is On, ale i vtipkování na téma kloubních přípravků. To by ale nestačilo, a tak se film vedle s rolí Axela srostlého Eddieho Murphyho může spolehnout i na svižné tempo a solidní řemeslo režijního debutanta, který zná stavební prvky série a umí je dobře dávkovat.

Ani on se přitom nevyhnul neduhu netflixovských produkcí, jímž je krapet přestřelená dvouhodinová stopáž, natáhnutá úvodní akcí v Detroitu během hokejového zápasu a potkáváním postav z předešlých dílů (Serge).

Netflix, který od Paramountu koupil práva na tento film, v něm ale zjevně cítí potenciál, a tak už Bruckheimer s Murphym oznámili, že chystají pětku.

Na Eddiem Murphym je vidět, že ho tato role baví a opravdu podobně jako Tom Cruise dovede navodit pocit, že tyto připomínky osmdesátkových fenoménů nemusí být záležitostí jen pro pamětníky.