RECENZE: Poklad není ani dobrodružná, ani komedie

Nyní uvádí Havlík do kin Poklad, údajně dobrodružnou komedii s Jiřím Langmajerem a Veronikou Khek Kubařovou v hlavních rolích otce a dcery, kteří potřebují restartovat vztah.

Karel (Langmajer) je vysokoškolský profesor historie, takřka celoživotně posedlý nalezením pokladu portugalské lodi Flor de la Mar, která v roce 1511 ztroskotala. Jeho hledání má však potíž, která se jmenuje nedostatek peněz. A tak napíše do Prahy své dceři Julii (Kubařová), která s ním již sedm let odmítá komunikovat, dopis, v němž ji žádá o půjčku půl milionu korun, což je její podíl na dědictví po zemřelé matce.

Julie, která je nejlepší kuchařkou v michelinské restauraci, požádá o týden volna a odletí na Bali, aby si s otcem všechno vyříkala a poslala ho s jeho prosbou do háje.

Co je na tom dobrodružného, natož vtipného, bůh suď. Skoro celou hodinu promítacího času se ti dva jen hádají, jestli Julie peníze otci půjčí nebo ne. To, že ve špičkové práci dostala jen týden volna, už se nadále neřeší stejně jako se nikdy nedozvíme, proč je tato postava právě tak excelentní a slavnou kuchařkou. Pro film to tak jako tak nemá pražádný význam.

Divák ví, že film trvá 100 minut, takže je mu jasné, že se na půjčce/investici domluvit musejí, protože kdyby Julie odjela domů, nebylo by další tři čtvrtě hodiny o čem hrát. Karel a jeho tříčlenná parta už totiž nemají ani na letenky domů.

A tak se nakonec přes jalové žvanění, v němž se propere ve zprvu „tajuplných“ náznacích, posléze v „poctivých“ odhaleních celá rodinná historie, akce přece jen dočkáme. Julie se k hledání pokladu připojí, a ze všeho nejdřív vztekle uklidí nepořádek, v němž ostatní dosud žili. Později osvědčí dokonalou znalost latiny, přeloží text ve staré knize, a odjede s celou výpravu konečně na správné místo.

Proč si Karel nedal onu knihu pořádně přeložit už doma v Praze? Neptejme se, na tuto ani na spoustu dalších otázek, které se během filmu vynoří, odpověď neexistuje.

Podstatné je snad jen to, že na Bali je opravdu krásně, kamera zabírá čilý ruch v ulicích, přiblíží folklor, láká na nádhernou přírodu. Ostatně jistý rekreační resort byl jedním ze sponzorů filmu, který se v této vyhledávané destinaci natáčel. Vznikly i podvodní záběry s výkladem základních pravidel potápění, ale to jediné dobrodružství, k němuž ve filmu dojde, tvůrci kupodivu nenatočili, ale nechali odvyprávět jeho aktéra.

A humor? Tím má být asi to, že jedna z partičky hledačů podmořského pokladu se bojí vody i všeho, co obnáší exotická krajina.

„Voda dává, voda bere,“ zazní jedno z mnoha takřečených mouder, která tahají za uši, ale ani to se nakonec nepotvrdí. Ostatně celý scénář působí jen jako narychlo spíchnutý důvod k tomu, aby celý štáb mohl pobýt v populární dovolenkové destinaci.

Jinak by se celý příběh mohl odehrát třeba ve Štěchovicích. Stejně jako tamější poklad, ani ten z lodi Flor de la Mar ve skutečnosti nikdy nalezen nebyl.

Nakonec tak z pozitiv filmu Poklad zbývají vedle krás ostrova Bali jen velmi slušné výkony Veroniky Khek Kubařové a Jiřího Langmajera, které sice filmu zásadně nepomohou, ale je patrné, že si oba dovedou herecky poradit v každé situaci.