RECENZE: Odraz složitého světa diplomacie a politiky v Hammarskjöldově osamělé duši

Film natočil dánský režisér Per Fly (Skandál v OSN), který se se spoluscenáristou Ulfem Rybergem (Lovci hlav) inspiroval zprávami o jeho životě i okolnostech jeho předčasného úmrtí.

Předmětem jejich zájmu se stal právě Dag Hammarskjöld. Švédský politik, diplomat a v letech 1953 až 1961 druhý generální tajemník OSN.

Hammarskjöld byl považován za superstar mezinárodní diplomacie. Do úřadu generálního tajemníka nastupoval v době vrcholícího napětí mezi Západem a Východem a přes složitosti tohoto vývoje se mu podařilo posílit dobré jméno, nezávislost i akceschopnost Spojených národů.

Prosazoval zásady preventivní diplomacie s tím, že problémy uvnitř mezinárodního společenství se mají řešit dřív, než naplno propuknou. Měl stěžejní roli při zavádění mírových operací OSN. Zasloužil se o osvobození amerických pilotů zajatých během války v Koreji, o řešení Suezské krize i té Konžské. Za jeho úsilí mu byla tři měsíce po jeho smrti v roce 1961 udělena Nobelova cena za mír.

Právě okolnosti jeho smrti při letecké havárii, kdy se chystal v zambijské Ndole vyjednávat příměří v Kongu, dodnes nejsou zcela uspokojivě vysvětleny, což zavdává podnět k mnoha konspiracím. Tehdejší šetření dospělo k závěru, že příčinou pádu letadla bylo pochybení pilotů.

V roce 2017 vyšetřování OSN zjistilo, že důkazy svědčí pro zavinění cizím letadlem. K tomuto zjištění se přiklánějí i tvůrci filmu. Že se Hammarskjöld stal obětí atentátu kvůli své podpoře svobodných afrických států. Naznačují i možný podíl západních tajných služeb nebo minimálně jejich neochotu zajistit mu bezpečné podmínky pro osudný let.

Podobně spekulativně se staví i k jeho soukromí, kdy diplomatovu osamělost a příchylnost ke kamarádovi z mládí připisují jeho tajené homosexualitě. Hammarskjöld (Mikael Persbrandt) si uvědomuje, že ve svém postavení si skandál tohoto druhu nemůže dovolit, a proto upřednostňuje svou práci či poslání před naplněním v osobním životě.

Peter (Thure Lindhardt) je spisovatel, který v jeho poezii i deníkových zápiscích, které vyšly v roce 1963, nachází to, co si Dag sám nepřiznává. V mládí je pojilo přátelství a blízkost, vyjádřená odmítnutým polibkem.

Teď se ve zralém věku setkávají znovu, ale Dag kvůli svému zaneprázdnění a pozici, kterou zastává, nezvládá tento přátelský, možná mnohem hlubší vztah rozvíjet.

Vzácné chvíle soukromí, jako je ta na švédském venkově, kde se rozhodne koupit dům, protože jeho mandát se chýlí ke konci, se ocitají v menšině proti jeho diplomatické misi. Film se zaobírá zejména jeho angažmá v Konžské krizi, která nastala v důsledku dekolonizace afrických států.

V Kongu, čerstvě nezávislém na Belgii, vyvstává problém s provincií Katanga, jež ústy svého prezidenta Moïseho Tshombého neuznává výsledky voleb a premiéra Patrice Lumumbu a chystá násilný převrat. Hammarskjöld se snaží občanské válce zabránit, a to nejen vysláním mírových vojsk, ale i svou osobní diplomatickou snahou zprostředkovat v zemi jednání o míru.

Na Valném shromáždění OSN se setkává s masivní kritikou nejen Ruska, ale i dalších zemí, majících zájem na nerostném bohatství Konga, nikoliv na řešení krize v této zemi. Hammarskjöld jde na hranu svých pravomocí a přijímá rozhodnutí, které z tohoto vyprávění činí geopolitický thriller, v němž se fakta míchají s fikcí k navýšení napětí snímku.

Filmu je možné vyčítat, že některá fakta zamlčuje nebo s nimi zachází spekulativně, ale na to jsme v jeho úvodu upozorněni. Skutečné osoby a události se prolínají s těmi fiktivními tak, aby vyvstal silný obraz důležitého historického okamžiku.

I tvůrčí přístup k Hammarskjöldově soukromí nelze označit za bulvární, spíš vedený snahou o pochopení jeho osobnosti, čemuž jde procítěný herecký výkon Mikaela Persbrandta naproti. Umožňuje nám nahlédnout, jak se složitý vnější svět diplomacie a politiky, který Dag reprezentuje, odráží v jeho duši, i to, zda si v ní ponechal kus pro své vlastní osobní štěstí.