RECENZE: Motorkáři by potřebovali přidat plyn v příběhu

Nichols jako scenárista a režisér v jedné osobě na základě těchto fotografií a rovněž Lyonových rozhovorů s motorkáři napsal a natočil příběh fiktivního klubu Vandals, seskupení milovníků silných motorů, bezstarostných jízd a rvaček.

Bohužel právě příběh je nejslabším článkem filmu, který jinak docela působivě zachycuje atmosféru doby i prostředí, v němž se odehrává.

Hlavními postavami jsou mladý motorkář Benny (Austin Buttler), jeho dívka z původně docela jiných kruhů Kathy (Jodie Comerová) a Johnny (Tom Hardy), šéf klubu a majitel baru, v němž se parta schází.

Film všechny tři ústřední hrdiny představí, ukáže, jak se Kathy, která přišla do klubu náhodou, zamilovala do Bennyho, ale dá už jen tušit, že mladík se pro ni stal drogou, které se nedokázala navzdory jeho průšvihům, jež leckdy končily i ve vězení, vzdát.

Příběh se však nijak nerozvíjí, velmi dlouho nemá ani zápletku. Soustředí se až dokumentaristickým způsobem jen na popis toho, jak to v takovém klubu tehdy chodilo. Vypráví to zejména Kathy fotografovi (Mike Faist), jehož reálnou postavu si Nichols vypůjčil a poslal ji mezi motorkáře fotit i natáčet rozhovory.

Výprava a chování hlavních i řady vedlejších postav působí autenticky, byť si nikoho z nich (snad s výjimkou Kathy) asi divák neoblíbí. Jde vesměs o chlapce a muže, kteří toho v hlavě nemají o mnoho víc než potřebu porušovat nejen společenská pravidla.

„Kolik červených jsi projel?“ ptá se kumpán Bennyho a ten odpovídá: „Sedm, ale přišlo mi to jako jedna.“

Volný prostor, vítr ve vlasech, radost z burácení motorů, z rychlosti i rvaček, které k jejich životu patří, to je jejich svět. A o mnoho víc film divákům ani neukáže. Časem a opakováním stále téhož se pak stává i trochu nudným, byť pod povrchem už nejspíš doutná to, k čemu historicky muselo dojít.

Ukázat výměnu generací, konec nevinnosti, která navzdory specifickému způsobu života přece jen ještě v jisté podobě existovala, to byl nejspíš druhý záměr jinak dosti nostalgického filmu. Přišly ale horší časy, v nichž už pro obyčejné party a kluby nebylo místo, nastoupily gangy.

Tom Hardy (hrál ve filmech Dunkerk, Venom, Spider-Man: Bez domova) a Austin Buttler (Tenkrát v Hollywoodu, Duna: Část druhá) si nejspíš návrat do oněch časů docela užili. Je možná až moc vidět, že to, co jim předepsali kostyméři a maskéři, nosili rádi, ale výkony tak přesvědčivé, aby šel divák s nimi, byť jde o hrdiny přinejmenším problematické, nepodali. Nakonec nejsympatičtější výkon podává Jodie Comerová.

Není pochyb o tom, že dnešní motorkáři si film užijí, že i na ně dýchne kouzlo „starých zlatých časů“, o nichž nejspíš slyšeli jen vyprávět a po jejichž návratu možná marně touží.

Diváci, kteří nemají k motorkářství žádný vztah, asi tolik spokojeni nebudou, k tomu by bylo potřeba napsat poutavější příběh. A to je škoda, protože náběh na to, aby zaujal i druhou skupinu, film měl. Jen ho autor dost nevyužil.