RECENZE: Manželská historie je o tom, jak se stát diváky vlastního života

Film nejde do kinodistribuce, vyrobila ho společnost Netflix (stejně jako další nominovaný film Irčan), je ale k vidění na internetu. A stojí rozhodně za to se na něj podívat.

Noah Baumbach psal scénář pod nemalým vlivem vlastní rozvodové kalvárie s herečkou Jennifer Jason Leighovou. Takže zvlášť ti, kdož v domnění, že když si přestali rozumět s manželem/manželkou, se mohou v klidu, bez právníků a nesmyslných tahanic rozvést, by ho měli vidět jako velké varování.

Ale nejen oni, Manželská historie je nevídaně přesný, poctivý, působivý a brilantně napsaný rozbor partnerských i rodičovských vztahů. A nalézt v něm odpovědi na spoustu otázek, které nás v životě trápí, může nejspíš úplně každý.

Film představí hlavní aktéry Nicole a Charlieho prostřednictvím soupisu, který musí předložit u manželského terapeuta. Soupisu toho, co mají jeden na druhém rádi, což je velmi chytrý úvodní scenáristický tah. Oba totiž díky tomu poznáváme jako sympatické mladé lidi, kteří se zamilovali, vzali, mají spolu osmiletého synka, a mnohé napovídá, že důvodů k tomu, aby dál láskyplně žili společný život, je víc než těch, které vedou k rozvodu.

Jenže ony důvody k rozvodu jsou právě ty maličkosti, které nakupeny skoro desetiletým soužitím, mohou dosáhnout obřích rozměrů, a to, co ještě nedávno nebyl problém, je teď už nesnesitelné. Když přičteme známou pravdu o tom, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu, je to konec, který se zdá být nevratný.

Rozumným moderním lidem, v nichž pořád zůstává úcta k druhému, přetrvávající schopnost rozumět si pouhým pohledem i skoro zapomenuté stopy někdejší lásky, se přitom zdá, že právě oni vše zvládnou hlavně v zájmu dítěte klidně, bez právníků, vlastně skoro láskyplně.

A pak to přijde. Plíživě, nenápadně. Právník musí nastoupit prostě jen proto, aby vše dostalo náležitý řád. A právníci, to je úplně jiná kategorie než bolestí rozkolísaní manželé.

Právníci, to je boj, v němž se časem oba hlavní aktéři stanou pouhými diváky, a nakonec podlehnou tomu boji tak, jak nečekali, udělají a vysloví věci, které nikdy vyslovit a udělat nechtěli.

Baumbach natočil film, který může na první pohled působit depresivně, ale má tolik nadhledu a tragikomických situací i dialogů, že především celou dobu baví. A skoro až ukrývá pod povrchem mizérii kdysi krásných vztahů, jichž tolik končí rozchodem a bojem – o dítě, o majetek, o samu existenci. Nic tu není opomenuto včetně reakcí dítěte, které ve zmatku z nastalé situace neví, jak se chovat, co říct, ke komu se přimknout, aby nikomu neublížilo přesto, že ostatní, byť nechtěně, ubližují především jemu.

Herecké výkony jsou bezchybné, působivé, strhující. Scarlett Johanssonová a Adam Driver v rolích rozvádějících se manželů hrají jako o život, přesně dávkují plusy i minusy svým postavám tak, že divák v sympatiích skáče z jedné na druhou stranu a pořád si uvědomuje, že každý má svou pravdu prostě proto, že žádná univerzální neexistuje.

Neméně skvělá je Laura Dernová jako Nicolina ambiciózní právnička, která chce prostě vyhrát a chce to s takovou úporností, že Charlie nakonec vymění „jediného lidského právníka“ v podání Alana Aldy za podobně dravou šelmu. A její velký monolog o postavení mužů a žen v partnerském vztahu se už stal skoro legendárním.

Manželská historie měla na Zlatých glóbech nejvíc, šest nominací, a nakonec proměnila tu svou jen Laura Dernová. Vzhledem k tomu, že druhý v počtu nominací Irčan neproměnil z pěti žádnou, je zřejmé, že kritici stále filmy „mimo kino“ moc neberou. Uvidíme, jak se k nim postaví členové Americké akademie filmových umění a věd.

Hodnocení: 90 %