Hlavní obsah

RECENZE: Lehce natvrdlému Predátorovi to nandá holka s lukem

Desítky let po ikonickém Predátorovi přichází snímek Prey, volně navazující na bombastickou schwarzeneggerovskou pralesní kanonádu. Odehrává se v jiné době a žádná z původních postav se už nevrátí.

Trailer filmu Prey

Článek

Predátor režiséra Johna McTiernana z roku 1987 byl v oboru akční sci-fi zjevením. Na přelomu osmdesátých a devadesátých letech tvořily pirátské videokazety Predátor, Terminátor a Komando svatou trojici každé pořádné sbírky.

Predátor byl dokonalý po mnoha stránkách, ať je to rytmus vyprávění, bezkonkurenční napětí, akční scény, anebo na svou dobu úžasné triky. V neposlední řadě měl McTiernan k dispozici mladého Arnolda Schwarzeneggera, o jehož herectví si sice můžeme myslet své, ale Predátor na něm do značné míry stojí. Žádné pokračování už se atmosféře a eleganci tohoto starého snímku nepřiblížilo.

Po desetiletích od akční klasiky přichází film Prey Dana Trachtenberga. Scénář zamířil do hluboké minulosti, do doby, kdy se první osadníci v Severní Americe střetávali v divočině s indiánskými kmeny. Indiánské prostředí je vcelku příjemným bonusem, tvůrci tím určitě nic nezkazili. Proti vesmírnému myslivci, který si zase přiletěl pro nějaké ty lebky a páteře, postavili dospívající dívku Naru.

Foto: 20th Century Studios

Z filmu Prey

Akční scény zvládli slušně a napětí občas funguje. Prey ovšem nepřišel s vlastním přístupem, hrdinka jen kopíruje to, co dělal Schwarzenegger v prvním díle. Ani on nevítězil silou, i když souboje vypadaly uvěřitelněji. Vesmírného lovce porazil za použití fint, pastí a primitivních zbraní, což se tu děje znovu.

Některé konkrétní scény Prey dokonce doslova kopírují prvního Predátora.

Navíc se zabiják chová tak trochu jako ťulpas. Často jen tak stojí, jako by říkal „střílejte si do mě“. V závěru už vypadá tak neschopně, že vzbuzuje otázku, jestli je vůbec lucidní.

Rozpačitý úsměv a pocit trapnosti vyvolává opakované vyzdvihování a okecávání klišé „malá dívka se chce prosadit v mužském světě“. Všichni muži jsou samozřejmě natvrdlí, jedou ve zlotřilém patriarchátu. Scenáristé by se měli probudit, protože už nepíšeme rok 1979, kdy ještě působil nově nápad s Ripleyovou (ta ovšem nežvanila a prostě všechny vetřelce usmažila plamenometem). Dnes tohle skutečně nikoho nezajímá. Filmu to nepřidává nic.

Prey znatelně postrádá osobitost postav, kterou první díl doslova hýřil – Arnold Schwarzenegger, Carl Weathers, Bill Duke, Jesse Ventura a Sonny Landham byly typy s charizmatem jako hrom. Každý měl svůj humor, svůj styl. Postavy z filmu Prey je těžké od sebe vůbec rozlišit.

Prey není převratný ani spektakulární počin, ale jako obyčejná, slušně natočená akční řežba neurazí.

Celkové hodnocení: 65 %

Výběr článků

Načítám