RECENZE: Česká komedie Bez trenek je hluboké dno. Čeká vás 90 trýznivých minut

Už před premiérou bylo více než zjevné, že snímek bude usilovat o pomyslný diplom za bizarnost roku.

Stačilo informovat o herecké účasti bývalých pornohvězd či youtubera s pseudonymem FattyPillow, a v neposlední řadě o úsměvné zápletce spočívající ve vzorci, s nímž pracoval už Jaroslav Soukup v Kamarádovi do deště.

Trojice ne zrovna movitých přátel je namočena v průšvihu, kvůli němuž dluží astronomickou sumu místnímu gangsterovi, jehož ztělesnil slavný Erdogan Atalay ze seriálu Kobra 11. Kamarádi mají na splacení určený šibeniční termín, do kterého nejsou schopni opatřit peníze poctivou cestou.

Na rozdíl od tehdy nápaditých, byť dnes trochu přežilých kousků Sagvana Tofiho a Lukáše Vaculíka si neokoukané tváře Robert Cejnar, Jeremy Tichý a liliput Dominik Radl vyberou to nejtrapnější řešení. Stanou se pánskými striptéry. Podle nich jde totiž o díru na trhu, jež jim během pár týdnů dokáže vynést statisíce korun.

Základní kámen humoru by tu tedy byl, úhledná konstrukce z něj přesto nevyroste. Show, při níž sličné dámy nahradí zavalití mladíci, přímo vybízí k situační komice.

Tu pouze zlehka navozuje Eva Holubová v roli příkré striptýzové mentorky s bičíkem v ruce, kterou připomene své hodnověrné učitelské manýry v Pelíšcích nebo Gymplu.

Ryze vtipné scénky se ale nedostavují. Vokoun se se spoluautory scénáře Tichým a Kryštofem Jiříkem omezují na rozpačité natřásání zadnic neboli twerking a dřevní pánevní pohyby, za něž by se styděla i Jennifer Greyová alias Baby z Hříšného tance.

Příběh se posléze daleko více mine účinkem, když se hrdinové rozhodnou posunout byznys o stupeň výš.

Druhé dějství, v němž přikročí k prostituci, je na sledování snad ještě mučivější. V úloze latexových gigolů protagonisté neoplývají ani šarmem, ani nelibostí.

Jsou zkrátka jaloví jako celý film se všemi podivnými scenáristickými zákrutami i chabým režijním vedením nedobrých herců i neherců, který navzdory snaživému výkonu kolumbijského kameramana Andrése Botera nepatří do kin.

Hodí se leda tak na projekční plátna základních škol, kde obstojí jako průměrně zhotovený domácí úkol.