RECENZE: Komedie, která baví i láká na skleničku

Víkend na chatě, který má v Praze světovou premiéru ještě před uvedením ve Finsku, je mimořádně chytrá i zábavná a pramálo romantická finská komedie. Protřepou a snad i pročistí se v ní mnohé vztahy a vypije tolik alkoholu, že nedat si po návštěvě kina skleničku piva, vína nebo něčeho ostřejšího, se skoro vylučuje.

S výstižným podtitulem Poslední večírek našeho mládí se na jednom z mnoha finských ostrovů sejdou dávní přátelé, aby uspořádali narozeninovou oslavu pro pětatřicetiletou Mitzi. Oslavu, která bude stejně dobrá (možná stejně hrozná) jako ta před deseti lety. Ne všichni na ní sice chtějí být, oslavenkyně ze všech nejméně, ale nedá se nic dělat, jsou zase na starém místě, které bylo svědkem už jejích patnáctin.

Bujné veselí je tradicí vynucenou povinností, množství vypitého alkoholu však logicky odkrývá i staré křivdy, lásky a nelásky, nedorozumění. Přesto nakonec utvrzuje přátelství, byť „obohacené“ o ztrátu mnohých iluzí.

„Před léty se mnoho mých přátel z mládí rozvedlo a najednou se lidé na večírcích kolem mě znovu chovali, jako by byli teenageři. Mnoho z nich se překvapivě dalo dohromady s lidmi, se kterými chodili nebo chtěli chodit jako teenageři. Odmítání stárnutí a touha po bezstarostném mládí, které však ve skutečnosti nikdy neexistovalo, mě fascinuje,“ říká dvaačtyřicetiletá scenáristka a režisérka Jenni Toivoniemi, která má na svém kontě mimo jiné řadu i mezinárodně úspěšných krátkých filmů a Víkend na chatě je jejím celovečerním debutem.

Svou fascinaci uvedenými fakty dokázala přetavit do chytrého a vtipného scénáře, který jiskří především množstvím výstižných i nápaditých dialogů. To u často spíše málomluvných severských filmů může překvapit, ale rozhodně ne nepříjemně.

Jednotlivé postavy procházejí nečekanými zvraty i proměnami, ale divák se s nimi snadno ztotožní a mnohé z nich si nejspíš oblíbí nebo i zamiluje. Jak říká Jan Macola z distribuční společnosti Pilot Film, která Víkend na chatě uvádí do kin, Finové mají s Čechy mnoho společného, lásku k alkoholu, vášeň pro únik z města do přírody a sebeironický humor.

Velký podíl na kvalitě filmu mají skvělí herci, kteří, i když děj chvilkami lehce zadrhne, dokázali udržet laťku stejnoměrně vysoko a jeden vedle druhého i jako soudržný ansámbl celou dobu baví. Jsou mezi nimi i mezinárodně známé tváře severské kinematografie Eero Milonoff (Tina a Vore) nebo Švéd Christian Hillborg (série Most).

Odkrývání starých lásek i vylézání kostlivců ze skříní během krátké, na jedno místo situované doby není sice nic objevného, nicméně mnohé, co postavy cítí, zažily nebo ještě zažijí, je ve Víkendu na chatě velmi uvěřitelné.

V některých situacích se diváci možná poznají a celý dvoudenní večírek připomene desítky podobných, jaké skoro každý absolvoval. Ať už jde o narozeninovou nebo jinou oslavu, kde se sejdou staří známí s propletenými vztahy.

Hodnocení 75 %